CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma

Onemocnění hrudní aorty

DEFINICE

Aorta (srdečnice) je největší tepnou v lidském těle, do které je pumpována okysličená krev přímo ze srdce a vedena dále do organismu. Aorta začíná od aortální chlopně srdeční a dělí se na vzestupnou část, oblouk s větvemi pro horní končetiny a hlavu a sestupnou část s větvemi pro orgány dutiny břišní, která dále přechází až v tepny dolních končetin. Aortu lze též rozdělit na hrudní a břišní, přičemž hranici mezi nimi představuje bránice.

Na klinice kardiovaskulární chirurgie IKEM se věnujeme především léčbě onemocnění hrudní aorty. Z těchto onemocnění se nejčastěji setkáváme s aneurysmatem (výdutí hrudní aorty a disekcí aorty), mezi ty méně časté patří vrozené vady hrudní aorty (např. koarktace aorty) nebo poúrazové stavy (natržení aorty).

ANEURYSMA (VÝDUŤ) HRUDNÍ AORTY

Aneurysmatem nebo-li výdutí aorty rozumíme, že aorta je v určitém úseku abnormálně rozšířená. Od určitého stupně takového rozšíření se zvyšuje riziko natržení nebo úplného prasknutí aorty, což je vždy velmi závažný a život ohrožující stav. 

Při vzniku aneurysmatu se uplatňuje především hypertenze, dále poškození cévní stěny degenerativními změnami (zejména ve smyslu aterosklerózy), může se též jednat o důsledek vrozené méněcennosti pojivových tkání (např. některé dědičné syndromy, jako je Marfanův syndrom), i úrazu nebo prodělaného zánětu. 

Onemocnění může dlouhou dobu probíhat bezpříznakově a být tak třeba i náhodným nálezem při vyšetření z jiné indikace (například při rentgenu srdce a plic). Zejména objemnější výdutě hrudní aorty se mohou projevit bolestí na hrudi, chrapotem, kašlem či poruchami polykání. V případě současného onemocnění aortální chlopně, které není vzácností, mohou dominovat příznaky právě z postižení této chlopně - dušnost, tlak či bolesti na hrudi, mdloby nebo kolapsové stavy. 

Při fyzikálním vyšetření, vyšetření poslechem, může být zjištěna srdeční šelest. Při stanovení diagnózy sehrávají zásadní roli vyšetření zobrazovacími metodami (echokardiografické vyšetření, vyšetření počítačovou tomografií, magnetickou rezonancí). Principem operační léčby je vyřazení postiženého úseku aorty z krevního oběhu tak, aby nemohlo docházet k dalšímu rozšiřování a prasknutí. Toho lze docílit kardiochirurgickou operací spočívající v odstranění výdutě a její následné náhradě cévní protézou. Zpravidla se jedná o výkony prováděné ze sternotomie (podélné rány na prsou) za využití přístroje pro mimotělní oběh (přístroje přechodně nahrazujícího funkci srdce a plic). V závislosti na rozsahu výdutě je někdy nutná operace v dočasné oběhové zástavě, při celkovém ochlazení organizmu. Při současném onemocnění aortální chlopně zahrnuje operace i výkon na této chlopni. Některé druhy výdutí je též možné řešit zavedením vnitřní cévní “výztuhy“, takzvaného stentgraftu tepnou v třísle, tedy bez nutnosti velké operační rány na hrudníku.


DISEKCE AORTY

Krvácení do stěny aorty v důsledku natržení její vnitřní výstelky označujeme jako disekci aorty. K disekci častěji dochází u aorty již určitým způsobem oslabené (např. degenerativními změnami v důsledku stárnutí) nebo aneurysmaticky rozšířené. 

Hlavním rizikovým faktorem je opět vysoký krevní tlak. Podélné rozštěpení cévní stěny může nabývat značného rozsahu a postihovat tak aortu i v celé její délce, včetně možného postižení větví (i tepen, které z aorty odstupují). 

Jedná se o náhle vzniklý život ohrožující stav, přičemž příznaky onemocnění se odvíjejí právě od rozsahu postižení. Mezi časté projevy patří náhle vzniklá prudká bolest na hrudi či mezi lopatkami. Při postižení větví aorty mohou být přítomny příznaky z poruchy prokrvení příslušného orgánu, např. z poruchy prokrvení končetin, nebo neurologické příznaky při postižení mozkových tepen (jako cévní mozková příhoda). Disekce aorty může být komplikována úplným prasknutím (rupturou) aorty a náhlým úmrtím. Léčba obvykle spočívá v neodkladné operaci, při které se snažíme především ošetřit místo prvotní trhliny ve stěně aorty vytětím postiženého úseku a jeho náhradou cévní protézou tak, abychom zabránili dalšímu krvácení do stěny aorty s rizikem dalšího rozšiřování disekce či prasknutí. V některých případech, obdobně jako u aneurysmat, je možné ošetření aorty zavedením vnitřní cévní výztuhy (stentgraftu).

AMBULANCE PRO ONEMOCNĚNÍ HRUDNÍ AORTY

Zejména pro nemocné po operaci hrudní aorty, nemocné s rozšířením hrudní aorty, kteří dosud k operaci nedospěli, nebo nemocné s jiným onemocněním hrudní aorty, je na Klinice kardiovaskulární chirurgie IKEM zřízena ambulance pro onemocnění hrudní aorty. Ta funguje  každou středu v běžných ordinačních hodinách (8-15.00). Do ambulance je možné se objednat na tel. číslech: 23 605 2785, 23 605 2786 - a to i mimo středu (pondělí až pátek, na stejných telefonních číslech opět mezi 8.-15. hod).

© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2016. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím