CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma

Obezita

Obezita.pdf

Za miliony let evoluce člověka se lidské tělo adaptovalo na období s dlouhodobým nedostatkem potravy. Pro lidské tělo bylo výhodné ukládat si nadbytečnou energii ve formě tuků z důvodu samotného přežití, a naopak snížit množství svalové hmoty, která je energeticky náročnější. Současnou populaci trápí velký přebytek potravy. Důsledkem je nepřizpůsobení našeho těla na nadměrný přísun energeticky vydatného jídla a obezita z toho plynoucí. Naprostá většina případů obezit je způsobena vlivem vnějšího prostředí, ne geneticky podmíněnými faktory.

Energetická bilance vyjadřuje rovnováhu mezi celkovým energetickým příjmem a výdejem v lidském organismu. V případě, že je energetický příjem vyšší než celkový energetický výdej, dochází k ukládání přebytečné energie ve formě tuků do tukových buněk. Dochází tak ke zmnožení tukové tkáně, jejímž důsledkem je zvýšení hmotnosti. Naopak pokud je celkový energetický výdej vyšší než celkový energetický příjem, dochází ke ztrátě hmotnosti.

Energetická hodnota potravin

Jednotlivé potraviny mají určitou energetickou hodnotu. Energetická hodnota se vyjadřuje v kilojoulech (kJ) nebo kilokaloriích (kcal) a najdeme ji vždy na obalu potravin. Převod mezi těmito jednotkami: 1 kcal = 4,18 kJ. Zda budeme přibírat nebo hubnout závisí z velké části na typu a množství přijímané potravy (co jíme a v jakém množství).

Celkový energetický výdej se skládá ze 4 složek:

  • Bazální metabolismus – minimální energie potřebná pro zachování základních životních funkcí (dýchání plícemi, pumpování krve srdcem, metabolické pochody v játrech).
  • Svalová práce – energie potřebná pro veškerý pohyb (chůze, běh, cvičení…).
  • Termoregulace – energie potřebná pro vyrovnávání teplotních rozdílů lidského těla a vnějšího prostředí.
  • Termický efekt potravin – energie nutná pro rozložení přijaté potravy (tvorba žaludeční kyseliny, trávicích enzymů).

Určení bazálního metabolismu (BM) a zjištění celkového  energetického výdeje

Bazální metabolismus lze v praxi zjistit na základě dvou přístupů. Prvním z nich je využití bioimpedančních přístrojů (InBody). Dalším způsobem je výpočet pomocí vzorců, nejpoužívanější z nich je Harris-Benedictova rovnice.

Muži: BM (kcal/den) = 66,5 + 13,8 × hmotnost (kg) + 5,0 × výška (cm) – 6,8 × věk (roky)

Příklad (70 kg/180 cm/50 let): 66,5 + 13,8 × 70 + 5,0 × 180 – 6,8 × 50 = 1592,5 kcal/den

Ženy: BM (kcal/den) = 655 + 9,6 × hmotnost (kg) + 1,8 × výška (cm) – 4,7 × věk (roky)

Příklad (70 kg/170 cm/50 let) = 655 + 9,6 × 70 + 1,8 × 170 – 4,7 × 50 = 1398 kcal/den

Charakteristika obezity

Obezita je chronické metabolické onemocnění charakterizované zvýšením zásob tělesného tuku. V klinické praxi se obezita často posuzuje na základě body mass indexu (BMI), který je definovaný jako podíl tělesné hmotnosti (kg) a druhé mocniny tělesné výšky (m2) (Tabulka 1).

Stupeň
BMI (kg/m2)
Riziko komplikací
Podváha
<18,5
Vysoké
Normální váha
18,5-24,9
Průměrné
Nadváha
25,0-29,9
Mírně zvýšené
Obezita I. stupně
30,0-34,9
Střední
Obezita II. stupně
35,0-39,9
Vysoké
Obezita III. stupně
≥40
Velmi vysoké

Tabulka 1: Hodnocení dle BMI

Rozvinutím obezity dochází k ukládání tuku do oblasti břicha, což zvyšuje riziko rozvinutí metabolických onemocnění (např. diabetes mellitus II. typu). Přírůstek tukové tkáně v oblasti břicha (tzv. viscerální tuk) lze určit na základě měření obvodu pasu (Tabulka 2). Při překročení kapacity tukové tkáně se přebytečný tuk ukládá v játrech, svalech a dalších orgánech a může být jedním z faktorů vedoucích k selhání těchto orgánů.

Obvod pasu (cm)

Norma

Zvýšené riziko

Vysoké riziko

Muži

<94

94-102

>102

Ženy

<80

80-88

>88

 Tabulka 2: Riziko poškození zdraví ve vztahu k rozložení tělesného tuku

Proč zhubnout?!?

Nadváha či obezita jsou obecně spojené se zvýšeným rizikem vzniku celé škály onemocnění. Mezi ně patří:

  1. Metabolická onemocnění (diabetes mellitus II. typu, dyslipidémie)
  2. Kardiovaskulární onemocnění (zvýšený krevní tlak, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda)
  3. Nádorová onemocnění (karcinom endometria, kolorektální karcinom, nádor prsu, mnohočetný myelom…)
  4. Muskuloskeletální onemocnění (osteoartritida, dna)
  5. Gastrointestinální onemocnění (onemocnění jater a žlučových cest)
  6. Genitourinární onemocnění (ovlivnění reprodukce, ledvinové kameny, močová inkontinence)
  7. Psychosociální onemocnění (deprese)
  8. Respirační onemocnění (spánková apnoe)

Dietní léčba

Prvotním krokem léčby obezity je zjistit stravovací návyky pacienta. Ty zjistíme pomocí 7-14denního jídelníčku zapsaného pacientem. Je nutné, aby pacient pravdivě zaznamenával vše, co zkonzumuje či vypije. Důležité je zařazení pravidel:

  1. Celodenní stravu rozdělit na 3-5 menších porcí. Svačiny zařazovat pouze, pokud pacient pociťuje hlad před hlavními jídly.
  2. Hlavní jídla by měla být nutričně vyvážená (obsah bílkovin, pomalých sacharidů, tuků).

Jak začít hubnout

Základem hubnutí je snížení energetického příjmu (úprava stravy) a zvýšení energetického výdeje (fyzická aktivita). Cílem je pozvolná redukce hmotnosti (0,5-1 kg/týden). Hubnutí probíhá pomalu, pro představu 0,5 kg lidského tuku má asi 3500 kcal. To znamená pro hubnutí 0,5 kg tuku/týden stačí být v deficitu 500 kcal/den.

Kalorický příjem

Zpočátku se obecně snažíme snížit energetický příjem o 10–15 % (cca 240–720 kcal). Doporučený energetický příjem by neměl klesnout pod hodnotu bazálního metabolismu. U obézních lidí obecně pod hodnotu 1400–1700 kcal. Kalorickou hodnotu potravin lze zjistit z obalu potravin nebo na internetu (webová stránka: www.kaloricketabulky.cz)

Po dobu snižování hmotnosti:

  1. Vynechejte potraviny s přidanými cukry à slazené limonády, bonbóny, sladké rozpékané pečivo, džusy, ovocné mléčné výrobky, snídaňové cereálie, cereální tyčinky, energetické nápoje, omáčky a dochucovadla (jakékoliv ochucené výrobky) / místo toho konzumujte v doporučeném množství pomalé sacharidy à brambory, rýže, těstoviny.
  2. Nahraďte potraviny s vysokým obsahem tuku (oleje) à smažená jídla, uzeniny, sekaná, paštiky, „brambůrky“ (čipsy) / naopak jezte tuky obsažené ve vejcích, mléčných výrobcích, mořských rybách, dále rostlinné oleje, ořechy, avokádo a olivy. Samozřejmě, že i nadměrný příjem „zdravých tuků“  vede ke kalorickému nadbytku a obezitě.
  3. Zařaďte do jídelníčku bílkoviny obsažené v: kuřecím mase, krůtím mase, rybách, vejcích, nízkotučných sýrech, skyrech (neochucených), tvarohu nebo luštěninách (např. sója, čočka, fazole, hrách).
  4. Zařaďte zeleninu a ovoce ideálně ke každému jídlu (dohromady cca 500 g/den).
  5. Snižte příjem alkoholu (vlastní energetická hodnota ethanolu + obsažený cukr v nápoji).
  6. Omezte průmyslově zpracované výrobky (např. mražené pizzy, předsmažené pokrmy, polévky ze sáčku…).

Kalorický výdej

Zajištění kalorického deficitu se děje i na základě zvýšení kalorického výdeje à zařazení dlouhodobé fyzické aktivity (běh, cvičení). Ke zlepšení kondice většinou dochází po 2-3 týdnech tréninku. Aby k tomuto zlepšení došlo, musí být pacient fyzicky aktivní alespoň 30 minut denně nebo 40-50 minut 3-4krát v týdnu. Pokud s pohybem začínáte od nuly, lze začít např. s chůzí 15 min/den a následně každý týden o 5 minut čas navyšovat. Chůze by měla být nepřerušovaná s lehkým zadýcháním.

Farmaceutická  léčba

  • Léky volně prodejné

Vláknina

Vláknina v kombinaci s dalšími dietními opatřeními (kalorický deficit, fyzická aktivita) je schopná podpořit redukci tělesné hmotnosti, a to díky schopnosti: 1) navození pocitu sytosti (snížení frekvence a velikosti porcí), 2) snížení vstřebávání živin. Neplatí však čím více vlákniny, tím větší prospěch. Nadměrné množství vlákniny může způsobovat nadýmání nebo průjem. Doporučený denní příjem vlákniny je 20-35 g na den a je obsažena např. v ovoci, zelenině, celozrnných obilovinách, luštěninách, ořechách nebo různých semenech. Vedle podpory snížení hmotnosti vláknina disponuje dalšími zdravotními přínosy, jako je snížení rizika cukrovky 2. typu, zlepšení hodnot krevních lipidů, snížení kardiovaskulárního rizika nebo snížení výskytu kolorektálního karcinomu.


Prášek-lze vmíchat do jogurtů, do teplých, studených nápojů nebo kašovitých směsí.

Přípravky s vlákninou užívat ideálně 20-30 min před jídlem a zapít asi 250 ml vody.

Při užívání vlákniny se doporučuje dostatečný pitný režim (prevence zácpy).

 

Orlistat (Orlistat Sandoz, Orlistat Teva, Xenical)

Léčivé přípravky s účinnou látkou orlistat se přímo vážou na žaludeční a střevní enzymy, které pak nejsou schopné rozložit tuk na vstřebatelné mastné kyseliny. Důsledkem je zabránění vstřebání tuku a jeho vyloučení pryč z těla. Přípravek je volně prodejný v síle 60 mg a v síle 120 mg je vázán na lékařský předpis. Preparát je určen pro pacienty od 18 let s BMI > 28 bez poruch zažívacího ústrojí. Dále není vhodný pro těhotné a kojící. Doporučené dávkování je 1 tobolka 3x denně vždy před, během nebo maximálně do 1 hodiny po každém hlavním jídle. Možné nežádoucí účinky vycházejí z mechanismu účinku: olejovitá stolice, častější stolice, nadýmání aj. Při užívání cyklosporinu, warfarinu, akarbózy, hormonů štítné žlázy, antikoncepce, léků na epilepsii nebo na nepravidelnou srdeční činnost není užívání orlistatu doporučeno bez porady s lékařem.

  • Léky vázané na lékařský předpis

K farmaceutické léčbě jsou indikováni pacienti s BMI > 30 kg/m2 nebo pacienti s BMI > 27 kg/m2 trpící dalšími onemocněními (např. vysoký krevní tlak, diabetes mellitus II. typu).

  • Registrované léky:
    • Mysimba – tablety, které obsahují účinné látky bupropion a naltrexon. Působí skrze ovlivnění center v mozku, která ovlivňují příjem potravy.
    • Saxenda s obsahovou látkou liraglutid, který reguluje pocit sytosti, zpomaluje vyprazdňování žaludku a snižuje pocit hladu. Účinná látka je také užívána při terapii cukrovky. Aplikuje se injekčně do podkoží břišní stěny, stehna nebo horní části paže 1x denně. Abychom se vyhnuli žaludečním problémům, dávku postupně zvyšujeme až do cílové dávky 3 mg/den. Interval mezi jednotlivými zvýšeními je minimálně 1 týden.


Chirurgická léčba  – bariatrický výkon

Nejvýraznější snížení hmotnosti poskytují bariatrické operace. Jedná se o chirurgické výkony charakterizované zmenšením žaludku nebo zkrácením trávicího traktu. K zákroku jsou indikovaní pacienti splňující následující podmínky:

  1. věk 18-60 let
  2. BMI ≥ 40 kg/m2 nebo BMI ≥ 35 kg/m2 s komplikacemi, u nichž se předpokládá zlepšení po snížení hmotnosti. U pacientů s diabetem mellitem II. typu na základě individuálního zvážení lze zákrok indikovat i při nižším BMI.


Téma bylo zpracováno bez nároků na úplnost, dle nejlepšího svědomí autora.

© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2024. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Portál
Pošta
Intranet
PACS


Zlatokop
Vema
MIS
Varování

Zavřít