Jak se chránit před sluncem?

Jak se chránit před sluncem.pdf

Sluneční záření je nezbytné pro život na Zemi. Kromě jeho pozitivních účinků na psychiku se podílí na tvorbě vitamínu D, který je nezbytný pro správné využití vápníku organismem, zejména jeho ukládání do kostí. Nadměrné slunění však s sebou nese i mnohá zdravotní rizika. Vlivem slunečního záření může docházet k nenávratnému poškození zraku, spálení a stárnutí kůže či alergickým reakcím a zvyšuje se riziko vzniku rakoviny kůže.

Z čeho se skládá sluneční záření?

Sluneční spektrum lze rozdělit na viditelné (pro organismus neškodné), infračervené (způsobuje zahřívání organismu) a ultrafialové záření (UV).

UV záření se skládá z UVA, UVB a UVC záření. UVA záření má vyšší energii, má schopnost procházet sklem, proniká i do hlubších vrstev kůže (škáry). Obvykle nezpůsobuje ani zarudnutí ani spálení a jeho efekt je patrný až po delší době. Tento typ záření je využíván v soláriích. UVB záření se vyznačuje nižší energií a sklem neprochází. Po absorpci UVB záření kůží nejprve dochází k jejímu zarudnutí a postupně pak hnědnutí. Při nedostatečné ochraně proti UVB záření se urychluje proces stárnutí a zvyšuje se riziko vzniku rakoviny kůže. UVC záření je absorbováno ozonovou vrstvou v atmosféře a na zemský povrch nedopadá.

Jak zjistím hodnotu UV záření?

Intenzita UV záření závisí na denní době, ročním období, geografické poloze, nadmořské výšce a na prostředí, ve kterém se pohybujeme (sluneční záření se odráží od vody, sněhu, betonu nebo písku). O hodnotách intenzity UV záření nás informuje tzv. UV-index. UV-index charakterizuje úroveň slunečního ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch a vyjadřuje biologické působení na lidské zdraví. Jeho hodnoty se pohybují od 1 do 11 stupňů. Hodnota 1 znamená nízkou intenzitu, UV-index nad 11 pak naopak vyjadřuje extrémní intenzitu záření a s ním související zdravotní riziko.

Často se ve spojitosti s ochranou pokožky před slunečním zářením můžeme setkat také s pojmem ,,Celková doba pobytu na slunci bez použití ochranných prostředků“. Tou se rozumí čas pobytu na slunci, po kterém již pokožka začíná hnědnout, respektive rudnout.

Absorbce UV záření vede ke vzniku tzv. volných radikálů, které jsou zodpovědné za poškození tkání. Přirozenou ochranu kůže proti UV záření (fotoprotekci) tvoří celistvá rohová vrstva kůže a melanin. Rohová vrstva dopadající záření částečně rozptyluje, odráží a pohlcuje. Melanin je pigment, který záření pohlcuje a rozptyluje, a současně vychytává volné radikály.

Jakým způsobem funguje opalovací přípravek?

Opalovací přípravek (správněji označovaný jako sluneční filtr nebo sunscreen) obsahuje filtry, které odrážejí, pohlcují nebo rozptylují UV záření dopadající na kůži. Existují dva druhy filtrů:

Fyzikální (minerální) filtry na povrchu kůže vytvářejí vrstvu, která mechanicky odráží UVB záření (UVA odklonit nelze). Nevstřebávají se, zůstávají na povrchu kůže a působí ihned. Jedná se o látky jako např. uhličitan vápenatý, kaolin, talek, oxid zinečnatý, titaničitý, železnatý (je bílý, používá se do make-upu).

Chemické filtry se vstřebávají do kůže, absorbují UV záření a přeměňují jej na teplo. Působí až cca po 30 minutách od nanesení. Proti UVB záření se používají např. paraaminobenzoová kyselina (PABA), deriváty kyseliny sulfonové, salicyláty. Proti UVA záření působí benzofenony a deriváty kyseliny antranilové. Kombinované filtry (proti UVA i UVB záření) jsou např. Meroxyl XL, Tinosorb M, S. Chemické filtry mají však i několik nevýhod. Mohou způsobovat alergické reakce, ucpávat póry a potencovat vznik akné.

Co je SPF?

U přípravků určených na ochranu pokožky před sluncem se setkáváme s označením SPF (Sun protecting factor). Hodnota SPF nás informuje o tom, kolikrát déle můžeme zůstat na přímém slunci, aniž by došlo k zarudnutí kůže, oproti pobytu na přímém slunci bez opalovacího prostředku. S vyšším číslem SPF je tedy ochrana pokožky proti UVB záření lepší. Hodnota SPF by měla být vždy uvedena na obalu ochranného prostředku.

Co by měl mít opalovací prostředek uvedeno na obalu?

Za přípravky určené k ochraně kůže proti UV záření mohou být označeny pouze preparáty, které mají SPF vůči UVB minimálně 6 a vůči UVA musí dosahovat minimalně 1/3 hodnoty celkového SPF. Ověřená ochrana proti UVA záření se potom označuje na obalu symbolem: viz. soubor pdf. Trvanlivost opalovacího prostředku bývá vyznačena symbolem: viz. soubor pdf. U tohoto symbolu je vyznačena doba použitelnosti po otevření přípravku, např. 12M (= spotřebovat do 12 měsíců po otevření). Dále je na opalovacích krémech vyznačeno, jestli je prostředek voděodolný. Za voděodolné prostředky (water-resistant) považujeme přípravky, u kterých nedochází k výraznému snížení účinnosti po 40 minutách koupání. Velmi voděodolné sunscreeny (water-proof) pak vydrží až 80 minut koupele.

Jak správně zvolit vhodný opalovací prostředek (sunscreen)?

• Volte krémy s vyšší ochranou proti slunečnímu záření (+30).
• S ohledem na vaše kožní onemocnění (ekzém, lupénka, akné).
• Vyhněte se látkám, na které máte alergii.
• Volte přípravky s ochranou proti UVA i UVB záření.
• Volte správnou formu - emulze a gely pro mastný a smíšený typ pleti, krémy a mléka pro normální a suchou pleť a nemastné spreje např. do prořídlé kštice, ochlupených partií.

Jak se nejlépe chránit před slunečním zářením?

Při opalování je důležité vyhnout se pobytu na přímém slunci mezi 11. a 15. hodinou. Pokožku chránit oděvem (ochrana závisí na tloušťce, hustotě a barvě tkaniny). Přírodní materiály mají nižší ochrannou schopnost než umělá vlákna, tmavší barvy chrání před UV zářením lépe než barvy světlejší. Vhodné je chránit hlavu čepicí či jinou pokrývkou hlavy a oči slunečními brýlemi.

Na odkryté části těla je vhodné používat ochranné krémy. Tyto přípravky se nanášejí 30 minut před prvotním pobytem na slunci, po dalších 30 minutách by se měla aplikace zopakovat. Velmi důležité je  aplikovat dostatečné množství opalovacího krému (např. u dospělého člověka je potřeba 7 čajových lžiček na jedno natření, tedy cca 40 ml)! Použití menšího množství opalovacího prostředku výrazně sníží jeho účinnost! Aplikaci opalovacího krému je nutné opakovat přibližně po 1–2 hodinách a vždy po koupání, sprchování, pocení a osušení ručníkem.

Volte SPF faktor ochranného prostředku podle lokality, nadmořské výšky, prostředí a doby pobytu na slunci. Podle Světové zdravotnické organizace by měl být SPF faktor nejméně 30. Při pobytu v rizikovějších oblastech (hory, přímořské oblasti) a při celodenním pobytu venku se doporučuje nejvyšší ochranný faktor (+50). Ochranu s faktorem minimálně +50 by také měli používat všichni pacienti užívající imunosupresivní léky. Pro tuto skupinu pacientů navíc existuje řada speciálních přípravků chránících před sluncem, které jsou k dostání v lékárnách.

Děti do 3 let by neměly být vystavovány přímému slunci vůbec. Pokud je to nevyhnutelné, měly by nosit ochranné pomůcky – sluneční brýle, oděv, pokrývku hlavy a samozřejmě by měly být natřeny krémem s vysokým ochranným faktorem. Pro děti jsou nejvhodnější přípravky s minerálními filtry, které se neabsorbují do pokožky.

K obnově kožní bariéry po pobytu na slunci mohou přispět přípravky, které jsou určeny přímo pro péči o pokožku po opalování. Doporučena je jejich aplikace večer po omytí na všechny oblasti kůže, které byly vystaveny slunci.

Jaká je první pomoc při spálení kůže?

Při spálení pokožky je nutné se co nejrychleji přesunout do stínu, případně ji zakrýt lehkým oděvem. Kůži osprchovat vlažnou vodou, jemně osušit. Můžeme ji také chladit studenými obklady. Kůži ošetříme přípravky po opalování s obsahem panthenolu nebo aloe vera ve formě pěny či gelu, případně tělového mléka. Jako první pomoc lze přikládat i obklady z bílého jogurtu, tvarohu nebo okurky. Vystavení pokožky slunci spolu s kontaktem s vodou vede k její dehydrataci, případně k dehydrataci celého těla. Proto je nutné zvýšit příjem tekutin.

Pokud se dostaví nevolnost, teplota, bolest hlavy či závratě je možné podat léky na zmírnění těchto příznaků. Pokud se objeví puchýřky na kůži nebo se celkový stav organizmu nelepší, je doporučeno kontaktovat lékaře. Puchýře nikdy nemačkejte ani nepropichujte! Sníží se tak riziko vzniku infekce a urychlí se proces hojení.

Co je fotoalergická reakce a jak minimalizovat riziko jejího vzniku?

Zvýšená citlivost kůže ke slunečnímu záření (fotosenzitivita) je reakce, ke které dochází díky přítomnosti látky, která je citlivá (senzitivní) na působení UV záření. Mezi fotosenzitivní reakce řadíme reakce fototoxické nebo fotoalergické. V ordinacích lékařů se používá nejčastěji termín poléková fotosenzitivní reakce. Tyto stavy se projevují zarudnutím, tvorbou puchýřků a jsou doprovázeny pálením a bolestivostí kůže. První příznaky často vznikají již během několika minut, případně hodin od ozáření. Fotosenzitivní reakci může způsobit jak léčivo, tak pomocná látka obsažená v přípravku a to v případě lokální (masti, krémy, lotia atd.) i systémové aplikace (tablety, kapky, infúze atd.).

Pokud užíváte některou z fotosenzitivních látek uvedených v tab. 3 (na další straně), je důležité, abyste dodržovali určitá doporučení, a to i několik týdnů po skončení užívání. Hlavní zásadou je nevystavovat se přímému slunci a chránit se ochrannými prostředky proti UV záření s vysokým faktorem a nejlépe i oděvem. Pokud si nejste jisti, zda vaše léky mohou způsobovat fotoalergickou reakci, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Léčba již vzniklé reakce je symptomatická, zahrnuje chladivé obklady, antihistaminika, lokální kortikoidy. Při závažnějších reakcích je nutné vždy vyhledat lékařskou péči.

Tab 3. Příklady léků vyvolávajících fotoalergickou reakci

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost, podle nejlepšího svědomí autora!