CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Angioplastiky koronárních cév a implantace stentů

Angioplastiky koronárních cév a implantace stentů

Úvodem

Srdeční sval (myokard) je stejně jako každý orgán v těle vyživován příslušnými tzv. věnčitými neboli koronárními tepnami. Běžně jsou přítomny dvě koronární tepny – levá a pravá (obr. č. 1), které se dále větví a jejichž velikost je individuální. Zajišťují přívod okysličené krve a živin srdeční svalovině, což je nezbytně nutné pro její správnou činnost.

obr. č. 1

Co je to ischemická choroba srdeční (ICHS) ?

Jedná se o nejčastější a z hlediska populace jistě nejzvýznamnější srdeční onemocnění, v důsledku kterého dochází téměř k polovině z celkového počtu úmrtí. Vzniká především v důsledku kornatění neboli aterosklerózy věnčitých tepen, což zůsobuje postupné zužování, případně až uzávěr jejich vniřního průsvitu.

Pokud je přívod krve těmito tepnami k myokardu omezen nebo dokonce přerušen, dochází ke vzniku bolestí na hrudi zvaných angina pectoris, v krajním případě pak k infarktu myokardu, jehož příčinou je náhlý uzávěr koronární tepny s odumřením srdeční svaloviny v regionu touto tepnou zásobeném.

Jaké jsou možnosti léčby onemocnění věnčitých (koronárních) tepen?

Mimo medikamentózní léčbu a odstranění nebo alespoň snížení rizikových faktorů ICHS je možno zlepšit průtok krve srdečním svalem ( tzv. revaskularizace) dvěma způsoby:

  1. katetrizační cestou – perkutánní koronární intervencí neboli koronární angioplastikou
  2. chirurgickou cestou – provedením operace – tj. překlenutí nebo obejití –„bypass“ zúženého místa žílou nebo tepnou

Tyto metody se navzájem doplňují, výběr závisí především na charakteru koronárního postižení a vždy bude s Vámi konzultován.

Perkutánní koronární intervence - PCI (dříve PTCA – perkutánní koronární angioplastika)

PCI spočívá v roztažení nebo zprůchodnění postiženého místa věnčité tepny balónkovým katétrem - cévkou, na jejímž konci je miniaturní roztažitelný balónek.

Je to moderní metoda, účinná nejen u chronických a dlouhodobě stabilních koronárních postižení, ale též v léčbě akutních koronárních příhod (především infarktu myokardu), kde je zkušeným katetrizujícím lékařem prováděna často jako život zachraňující výkon.

Podobně jako při koronarografii (a často v její přímé návaznosti) je přístupem nejčastěji pravá stehenní tepna, na základě rozhodnutí katetrizujícího je možnou alternativou též radiální neboli palcová tepna v oblasti zápěstí. Po lokálním umrtvení se zavádí přes pouzdro zajišťující vstup do tepny tzv. vodicí cévka do ústí příslušné věnčité tepny (obr. č. 2). Skrz ni je pak po speciálním velmi tenkém a ohebném drátku zaveden balónkový katétr do místa zúžení. Nafouknutím balónku dochází k rozšíření (dilataci) postižené tepny (obr. č. 3), poté se balónek sfoukne a stáhne vodící cévkou ven. Dilataci lze dle potřeby opakovat. V případě uspokojivého nálezu výkon v této fázi končí, v současné však době u většiny procedur je do postiženého místa implantován intrakoronární stent.

obr. č. 2

Co to je intrakoronární stent?

Jedná se o jakousi „výztužku“ tepny, která má strukturu složitého pletiva a je vyrobena ze speciální a velmi kvalitní oceli. Velmi zjednodušeně si ji lze představit jako pružinku na průpisce. Intrakoronární stent je ve svinutém stavu výrobcem namontován na balónkový katétr a implantuje se nafouknutím balónku.

obr. č. 3

Po sfouknutí a stažení balónku však zůstává vtlačen do stěny tepny, kterou vyztužuje a udržuje požadovaný průsvit (obr. č. 4). Zavedením stentů do běžné klinické praxe se výrazně zvýšila účinnost a bezpečnost prováděných PCI. Zvláštní skupinu tvoří poslední generace tzv. „lékem potažených stentů“, které jsou používány v některých specifických případech (viz níže). Během výkonu, zejména při roztahování, můžete pociťovat bolest nebo tlak na hrudi. Je to normální reakce na snížení průtoku danou tepnou, která rychle ustupuje po odstranění balónku.

obr. č. 4

Jaké mohou být komplikace výkonu?

Vyšetření i PCI není zcela bez rizik, nicméně v rukou zkušeného katetrizujícího lékaře se jedná o metody bezpečné.

Přecitlivělost na kontrastní látku, která může vést k vážnému postižení orgánů, či dokonce smrti, je velmi vzácná a je snížena premedikací, tedy protialergickou přípravou před výkonem.

Závažné (život ohrožující) komplikace, jako je tvorba krevních sraženin, rozsáhlý krevní výron vyžadující krevní transfúze, poškození nebo uzávěr cév, infarkt myokardu, mozková mrtvice s následným ochrnutím, popřípadě úmrtí, jsou velmi vzácné.

Povšechně vzato, rizika jsou zanedbatelná ve srovnání s terapeutickým přínosem tohoto vyšetření.

K významné redukci komplikací můžete přispět i Vy sami, budete-li informovat přijímajícího nebo katetrizujícího lékaře o výskytu některých přidružených onemocnění: například o tendenci ke zvýšenému krvácení (např. při drobných poraněních nebo zákrocích - trhání zubů), užívání léků snižujících krevní srážení (Warfarin, Pelentan), alergii (např. senné rýmě), přecitlivělosti na léky (především jód), potraviny, náplasti, vyskytla-li se u Vás při dřívějších kontrastních rentgenologických vyšetřeních vyrážka nebo jiná komplikace, máte zvýšenou funkci štítné žlázy.

Po výkonu

Katétr je odstraňován z tepny ošetřovatelským personálem zpravidla několik hodin po výkonu, po poklesu účinnosti protisrážlivých léků, které jsou během výkonu rutinně podávány. Po vyjmutí katétru je tepna manuálně stlačena asi 15 minut a následně bandážována elastickým obvazem na dobu 8-10 hodin. Během této doby se poraněné místo na tepně uzavře, je však nutno dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech s nataženou nohou na straně vpichu. V případě užití přístupu radiální tepnou, je po vytažení katétru většinou možná rychlá mobilizace s odstupem 2-3 hodin. Též elastická bandáž zápěstí je nutná cca 4 hodiny. Zjistíte-li přes všechna opatření známky krvácení, projevující se nejčastěji jako pocity tepla, vlhka nebo bolesti v postiženém místě, brnění nebo necitlivost dolních končetin (zvláště pak prstů) ihned informujte ošetřovatelský perzonál a lékaře.

Stejně tak je nutný okamžitý kontakt lékaře při přítomnosti bolestí na hrudi nebo dušnosti.

Bližší pokyny na chování po tomto výkonu s ohledem na délku klidu na lůžku Vám podá ošetřující lékař.

Je zapotřebí užívat ještě dále nějaké léky?

Jistěže ano. Mimo medikaci naordinovanou Vaším lékařem je naprosto nezbytné brát léky zabraňující shlukování krevních destiček. Dlouhodobě Anopyrin (kyselinu acetosalicylovou). V případě implantace stentu podáváme Plavix (clopidogrel) 4-8 tbl. před nebo během výkonu, poté je dle druhu stentu a charakteru onemocnění podáván v dávce 1x1 tbl denně po dobu 1-12 měsíců. Alternativou je Ticlid (ticlopidin) 2x1 tbl. denně. Při jejich vynechání je velmi reálné riziko vytvoření krevní sraženiny v místě roztahování, uzávěr tepny a rozvoj infarktu myokardu.

Co po propuštění?

U většiny pacientů je možný brzký návrat do zaměstnání a postupné vystavení se plné zátěži. Nicméně pocity „zhoršeného komfortu“ v místě vpichu mohou přetrvávat 7-10 dní. Pokud byl výkon proveden přes tříslo, doporučujeme do úplného zhojení, tedy během 7-14 dní, vyhýbat se těžkému cvičení a fyzicky namáhavé práci. Poté již opravdu nic nebrání fyzické aktivitě, samozřejmě přiměřené věku a celkovému zdravotnímu stavu.

Obzvláště vhodné jsou aerobní aktivity a cvičení – chůze, rekreační běh, plavání a jízda na kole, přičemž intenzita zátěže je individuální. Doporučujeme začít pomaleji a častěji a postupně zátěž zvyšovat. Při jakýchkoliv potížích je nutné vždy aktivitu přerušit. Všechny problémy je třeba konzultovat s lékařem, u kterého jste dlouhodobě sledováni. V případě akutního zhoršení stavu, například klidových bolestech nebo dušnosti, neváhejte a volejte rychlou zdravotnickou pomoc, která Vás co nejdříve dopraví do příslušného nemocničního zařízení.

U 10 – 30 % nemocných může navzdory medikamentózní léčbě dojít v průběhu dalších měsíců k opětnému zúžení koronární tepny ve stejném místě (tzv. restenóze). Lze ji v určitých případech snížit užitím poslední generace stentů, které mají na svém povrchu speciální technologií navázaný lék, který se postupně uvolňuje a brání „prorůstání“ výstelky tepen do stentu (DES - Drug Eluting Stent neboli lékem potažený stent). Existuje několik druhů látek, které se k tomuto účelu používají. Implantace těchto stentů má však svá kritéria u rozsáhlejších případů onemocnění věnčitých tepen, proto o ní rozhoduje pouze katetrizující lékař. U restenóz lze tedy téměř ve všech případech výkon úspěšně opakovát, případně může být navrženo chirurugické řešení (bypass). Proto, pokud dojde ke vzniku nebo zhoršení potíží, neváhejte s návštěvou lékaře.

Je bezpodmínečně nutné užívat předepsané léky - mají jednak bránit tvorbě krevních sraženin, jednak dále též snižovat výskyt křečí (spazmů) věnčitých cév, upravovat krevní tlak a hladinu tuků v krvi.

Nekuřte, udržujte si optimální tělesnou hmotnost a přiměřený pohybový režim, dodržujte nízkotučnou dietu a dbejte rad svého lékaře.

Zde je možné si stáhnout formulář informovaného souhlasu s prováděným vyšetřením.

© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2016. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím