Alergie

Alergie.pdf

Alergie je chronické onemocnění způsobené zvýšenou citlivostí imunitního systému. Imunitní reakce jsou složité mechanismy imunitních buněk, jejichž cílem je zajištění celistvosti lidského organismu. Imunitní systém dokáže rozeznat a likvidovat potencionálně škodlivé viry, bakterie či další mikroorganismy. Pokud imunitní systém reaguje nepřiměřeně na běžné, pro zdravé jedince neškodné látky, označujeme tento stav jako alergickou reakci. Alergická reakce vzniká při opakovaném setkání imunitního systému alergika s určitou látkou - alergenem.

Alergie se může poprvé  projevit kdykoliv v průběhu života. K jejímu vzniku přispívá několik faktorů. Hlavním je genetická predispozice. Pokud je jeden z rodičů alergik, pak riziko, že dítě bude alergií trpět, je přibližně 33 %. Pokud jsou alergici oba rodiče, toto riziko stoupá. Dalším faktorem je vnější prostředí (znečištěné ovzduší) i nadměrné udržování čistoty v domácnosti, které narušuje normální vývoj imunitního systému, zejména v dětském věku. K rozvoji může přispět i prodělaná infekce dýchacích cest nebo chronický stres.

Při prvotním vstupu alergenu do organismu imunitní systém vytváří protilátky. Ty se aktivují při dalším setkání s alergenem a spouští se kaskáda reakcí zakončená vyplavením látek, které jsou zodpovědné za příznaky alergie.

Nejčastější  alergeny:

• pyly – stromů, plevelů, trav
• prach
• roztoči
• plísně – rodu Penicillium, Aspergillus
• zvířecí  srst nebo výměšky kožních žláz zvířat – psí, kočičí, ptačí
• hmyzí  jedy – včelí, vosí
• některé  potraviny – mléko, sója, arašídy, ryby a mořské plody, pšenice
• léčivé  látky – antibiotika, nesteroidní antiflogistika, kontrastní látky, dezinfekce obsahující povidon-jod

Příznaky  alergické reakce:

Dle způsobu vstupu alergenu do organismu můžeme příznaky rozdělit na místní a systémové. Reakce místní vznikají na sliznicích nebo kůži, kde došlo ke kontaktu s alergenem.

Pokud se alergen dostane do krevního oběhu, může dojít k systémové reakci.

Při méně závažných alergických potížích je možné v lékárně pořídit některé léčivé přípravky bez receptu. Tablety jsou bez receptu dostupné většinou v malých baleních. Je možné zakoupit i některé oční kapky nebo nosní spreje. O výběru vhodného přípravku se můžete poradit s lékárníkem.

Nejzávažnější formou alergické reakce je anafylaktický šok. Projevuje se zrychlenou srdeční frekvencí, poklesem krevního tlaku a bledou kůží doprovázenou studeným potem. Při této reakci je nutné neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu.

Doporučení a režimová opatření:

• Základní prevencí je zamezení kontaktu s alergeny. Z toho důvodu je nutné při déletrvajících obtížích navštívit alergologa, který přesně identifikuje, na které alergeny je konkrétní pacient citlivý a případně doporučí další léčbu.
• Kromě samotné léčby je vhodné dodržovat režimová opatření.
• Vždy je důležité alergie řešit léčbou, jinak může dojít k rozšíření citlivosti na více alergenů, zkřížené alergii a v neposlední řadě až k rozvoji astmatu.
• Ke zvýšení efektivity léčby a předcházení dalším obtížím se doporučuje užívat probiotika a doplňovat omega-3 mastné kyseliny.

Pyly:

• V případě diagnostikované alergie na pyly je důležité řídit se pylovým kalendářem, případně sledovat aktuální pylové zpravodajství či pylové semafory hydrometeorologického ústavu.
• Několik dní před výskytem alergenu v ovzduší se preventivně nasazují perorální antihistaminika obsahující některou z níže uvedených účinných látek (cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin, bilastin…).
• Pro pobyt venku je pro alergiky nejvhodnější doba po dešti nebo brzy ráno, kdy je koncentrace pylu v ovzduší nejmenší. Naopak nejvyšší koncentrace pylu v ovzduší je kolem 18-19 hodiny, proto se nedoporučuje pobyt venku ve večerních hodinách.
• Po příchodu z procházky je nutné omýt obličej, v ideálním případě i vlasy.
• Nejvhodnější doba k větrání je po dešti, přes noc nebo brzy ráno.
• Polštářové povlečení by se mělo měnit 1x týdně.
• V pylové sezóně prádlo sušte v sušičce, ne venku.
• Na úklid je vhodné pořídit vysavač s HEPA filtrem.
• U alergie na pyly trav by se alergik měl vyhnout sekání trávy a manipulace s ní.
• Během pylové sezóny je důležité pravidelně omývat oči a čistit nosní sliznici mořskou vodou nebo Vincentkou. Nosní sliznici je důležité pročistit i před aplikací nosních kapek s antialergickým účinkem.

Prach  a roztoči:

• Je důležité již v obchodě vybrat lůžkoviny z materiálů přímo určených pro alergiky. Nejvhodnější výplní jsou umělá vlákna, která se mohou prát při vyšších teplotách.
• Lůžkoviny by se měly prát alespoň na 60°. Polštář a peřinu je nutné prát alespoň 1x měsíčně.
• Polštářové povlečení by se mělo měnit 1x týdně.
• Při alergii na prach (ale i plísně a roztoče) je vhodné pořídit do bytu čističku vzduchu a udržovat celkovou čistotu v domácnosti.
• Při alergii na roztoče by se mělo pravidelně provětrávat povlečení a obracet matrace, aby se v lůžkovinách nedržela vlhkost.
• Přemnožení roztočů zabraňuje pravidelné větrání, udržování teplot do 18°C a snižování vlhkosti vzduchu pomocí odvlhčovače.

Hmyz:

• Prevencí proti alergiím na hmyzí bodnutí je použití repelentu při pobytu v přírodě.
• Při alergické reakci je nutné včas podat perorální antihistaminika (cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin, bilastin…) a lokálně použít Fenistil gel, Psilo-balsam nebo studené obklady.

Potraviny:

• Při alergii na některé potraviny je důležité kontrolovat seznam alergenů nejen v restauracích, ale i při nákupu potravin a vyvarovat se jejich konzumaci.

Léky:

• Zjištěnou alergii na léky je nutné hlásit u všech lékařů i v lékárně při nákupu volně prodejných léčiv.

Materiál byl zpracován dle nejlepšího svědomí autorů (farmaceuti UL IKEM) a bez nároku na úplnost.

Před aplikací nosních sprejů je nutné se řádně vysmrkat, ideálně pročistit nos isotonickým roztokem slané vody (Stérimar, Humer, Quixx, Vincentka). Po vyčištění nosní sliznice sprejem nejdříve několikrát stříknout do vzduchu. Pak ve vzpřímené poloze s nádechem vstříknout co nejdál do nosu.