Zemřelí dárci orgánů

Zemřelý dárce orgánů je nejčastěji člověk, u kterého došlo v důsledku těžkého poškození mozku (traumatem, krvácením, zánětem, ischemií apod.) ke smrti mozku. Ta musí být medicínsky velice přesně a přísně vyšetřena a potvrzena objektivní zobrazovací metodou.

Odběr od zemřelého dárce lze provést tedy pouze, pokud byla-li u pacienta prokazatelně zjištěna smrt. Lékaři, kteří provádí toto potvrzování, se nesmějí zúčastnit odběru orgánů od zemřelého dárce nebo transplantace a nesmějí být také ošetřujícími lékaři uvažovaného příjemce.

Zjištění smrti možného dárce musí být vždy prováděno nejméně dvěma lékaři s příslušnou specializovanou způsobilostí, kteří dárce vyšetřili nezávisle na sobě. Smrt se zjišťuje prokázáním

nevratné zástavy krevního oběhu, nebo
nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle, tedy přístroji (dále jen „smrt mozku“).