CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Akutní srdeční selhání

Akutní srdeční selhání

Definice a příčiny

Jako akutní srdeční selhání (ASS) označujeme náhle vzniklou poruchu srdeční funkce (nebo její náhlé zhoršení), kdy srdce není schopno dostatečně přečerpávat krev z žilního řečiště do plic a/nebo z plic do tepenného řečiště. Důsledkem této poruchy je městnání krve v plicích a dalších orgánech a nedostatečné zásobení orgánů okysličenou krví. ASS může být projevem řady kardiovaskulárních onemocnění, může však být způsobeno i nekardiálními onemocněními, jindy se mohou příčiny kombinovat.

Příčiny a vyvolávající klinické podmínky srdečního selhání:

  • náhlé zhoršení chronického srdečního selhání,
  • akutní koronární syndromy: Akutní infarkt myokardu a/nebo jeho mechanické komplikace, nestabilní angina pectoris,
  • vysoký krevní tlak,
  • poruchy srdečního rytmu: komorová tachykardie, fibrilace a flutter síní, a další,
  • náhle vzniklá chlopenní nedomykavost při: infekční endokarditidě, ruptuře šlašinky mitrální chlopně, zhoršení již známé nedomykavosti,
  • závažné zúžení srdečních chlopní,
  • myokarditida (tj. zánět srdečního svalu),
  • srdeční tamponáda (tj. útlak srdce tekutinou v osrdečníku např. při jeho zánětu nebo poranění),
  • dissekce aorty (částečná prasklina stěny aorty),
  • kardiomyopatie po porodu (tj. onemocnění srdečního svalu v souvislosti s těhotenstvím),
  • plicní embolie.,

nekardiální příčiny a zhoršující faktory: špatná spolupráce pacienta (neužívání doporučených léků, nadměrný příjem tekutin u pacientů s chronickým srdečním selháním, závažná infekce, závažná onemocnění mozku, rozsáhlá operace, selhání ledvin, asthma bronchiale, otrava léky nebo alkoholem, feochromocytom (tj. nádor nadledvin produkující hormony), poruchy funkce štítné žlázy, anemie (tj. chudokrevnost) a další.

Projevy ASS

Příznaky ASS se odvíjejí od jeho příčiny, převahy postižení levé či pravé komory a pokročilosti stavu. Nejzávažnější formou ASS je kardiogenní šok. Nejčastějším projevem ASS je dušnost v klidu nebo při malé zátěži (obvykle náhle vzniklá nebo náhle zhoršená). V případě klidové dušnosti bývají obtíže horší vleže (záchvaty noční dušnosti), vsedě se zmírňují nebo ustupují. Dalšími příznaky bývají: kašel (někdy i s vykašláváním malého množství krve), únava, otoky (zejména dolních končetin), tlak v nadbřišku, nechutenství, nevolnost (až zvracení). Pacienti mají obvykle vyšší dechovou frekvenci (>16/min) a rychlý puls (>90/min), krevní tlak může být vysoký i normální, v případě kardiogenního šoku je krevní tlak nízký (systolický TK = vyšší hodnota < 90 mmHg), může být přítomno modravé zbarvení rtů, kůže prstů, nosu a ušních lalůčků.

Diagnosa ASS

Diagnosa ASS je založena na zhodnocení subjektivních obtíží, objektivních příznaků a výsledků vyšetřovacích metod (EKG, RTG hrudníku, laboratorní vyšetření, echokardiografie). Při diagnostice ASS se zaměřujeme nejen na jeho rozpoznání, ale také na odhalení jeho příčiny. V případě akutního infarktu myokardu jako příčiny ASS indikujeme koronarografické vyšetření. V případě podezření na plicní embolii nebo dissekci aorty indikujeme obvykle CT vyšetření.

Léčba ASS

ASS je závažný a život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou hospitalizaci a okamžité zahájení odpovídající léčby. Jak již bylo zmíněno výše, vždy pátráme po příčině ASS a tuto se (pokud možno) snažíme odstranit. Příkladem odstranitelné příčiny ASS je akutní infarkt myokardu léčený zprůchodněním infarktové tepny direktní angioplastikou, nebo srdeční arytmie léčená kardioverzí, nebo závažná chlopenní vada léčená kardiochirurgickou operací. V léčbě ASS dále využíváme celou škálu léků s účinkem na funkci ledvin, cévní stěnu, srdeční stažlivost, srdeční rytmus, krevní srážlivost a další. U nejzávažnějších forem ASS je někdy nutné vedle farmakologické léčby využít i nefarmakologických postupů, mezi které řadíme umělou plicní ventilaci, eliminační metody a mechanické srdeční podpory. Při umělé ventilaci je pacient připojen k dýchacímu přístroji prostřednictvím speciální obličejové masky nebo trubice přímo do průdušnice, dýchací přístroj podporuje funkci plic a dýchacích svalů ve výměně krevních plynů. Eliminační metody nahrazují funkci ledvin, mohou být aplikovány přerušovaně (intermitentní dialýza), nebo kontinuálně (CVVH). Mechanické srdeční podpory jsou zařízení, která po určitou dobu mohou částečně či zcela nahradit mechanickou funkci levé, pravé, nebo obou srdečních komor. K zavedení většiny mechanických podpor je nutná kardiochirurgická operace. V případě zlepšení stavu srdeční funkce je možné mechanickou podporu odstranit, v opačné případě mohou být pacienti indikováni k transplantaci srdce.

V případě příznivého vývoje ASS po zvládnutí akutní fáze zahajujeme rehabilitaci pacienta, dlouhodobou léčbu léky v tabletách a zvažujeme další možné léčebné postupy (viz. Chronické srdeční selhání).

Mechanická podpora levé komory srdeční



© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2024. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Portál
Pošta
Intranet
PACS


Zlatokop
Vema
MIS
Varování

Zavřít