CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • UNIKÁTNÍ TRANSPLANTACE JATER V IKEM

UNIKÁTNÍ TRANSPLANTACE JATER V IKEM

NA DOBU URČITOU, NAPŘÍČ KREVNÍ SKUPINOU, ZMENŠENÝM ŠTĚPEM PŘENESENÝM DO PÁNVE

(PRAHA, 27. 8. 2015) Několik náročných zákroků v jednom, každý o sobě unikátní a technicky velmi náročný. Tak se dá popsat záchrana života Lukáše Musila (34). Tomu zbývaly jen poslední chvíle života. Naděje na záchranu byly sotva v jednotkách procent. Akutní otrava paracetamolem, tedy lékem snižujícím horečku, ho dostala až do Institutu klinické a experimentální medicíny. Vážný stav vyžadoval rychlé rozhodnutí a odvahu provést něco, co nikdo na světě dosud neudělal. Jen díky tomu, že tam kde jiní končí, Transplantcentrum IKEM dokáže najít řešení, se může pan Musil po desetihodinové operaci a 6 týdnech léčení pomalu vracet do života. A není jediný, co do počtu transplantací jater je rok 2015 zatím historicky nejúspěšnějším. K dnešnímu dni lékaři totiž pomohli již 93 lidem, což je o 15 více než za stejné období loňského roku.

                

Zbavit se bolesti hlavy a horečky, která ho několik dní trápila, jako nikdy v životě. Ačkoli se lékům vždy vyhýbal, tentokrát se stav zhoršoval a trápení neustávalo. To pana Musila přimělo vzít si hned několik druhů léků se stejnou účinnou látkou. Nevěděl o tom, název byl totiž pokaždé jiný. Došlo tak ale bohužel k předávkování a velmi akutní formě selhání jater. Ve středu 15. 7. začal zvracet krev, ve čtvrtek ho již lékaři uvedli do umělého spánku, v pátek byl letecky převezen do IKEM. V té době už lékaři nevěřili, že přežije cestu. „Dostal se k nám ve velmi těžkém stavu, v konečném stádiu selhání jater, současně se selháním ledvin. Stav byl natolik vážný, že byly pochybnosti o tom, zda vůbec transplantovat. Pacienta jsme zařadili do čekací listiny s největší možnou urgencí. Záhy přišla nabídka jater od zemřelého dárce, játra byla ale bohužel velmi malá a navíc nevhodné krevní skupiny,“ popisuje přednosta Kliniky transplantační chirurgie doc. MUDr. Jiří Froněk, PhD, FRCS.

Bylo potřeba jednat velmi rychle. „Zbývaly mu sotva hodiny života. Musel jsem se okamžitě rozhodnout. Varianty byly jen dvě. Buď netransplantovat vůbec, nebo provést velmi neobvyklý výkon. Jedinou možností bylo provedení takzvané auxiliární heterotopické AB0-inkompatibilní small for size transplantace. Tento výkon je kombinací hned několika složitostí, z nichž sama o sobě může být každá důvodem neúspěchu. Zákrok trval asi 10 hodin,“ dodává přednosta Kliniky transplantační chirurgie doc. MUDr. Jiří Froněk, PhD, FRCS.

Je to vůbec poprvé na světě, kdy někdo provedl heterotopickou auxiliární transplantaci jater, rozšířenou o další složitosti, tedy transplantaci pomocných jater, mnohem menších, než jsou játra vlastní, která uložil do oblasti pánve a to vše navíc přes neshodnou krevní skupinu. „První operace, respektive transplantace malých jater, dala pacientovi šanci na život a jeho játrům čas na regeneraci. Po třech dnech jsme plánovaně při druhé operaci vše překontrolovali a upravili cévní zásobení obou jater. Jeho stav se začal každým dnem zlepšovat, po deseti dnech se trend zastavil. Přišla nabídka dalšího dárce, tentokrát stejné krevní skupiny. Proto jsme odstranili původní malý transplantát tak, abychom pomohli posoudit míru regenerace. K tomu jsme stanovili čas 15 hodin od odstranění transplantátu. Jeho vlastní játra ale bohužel nefungovala, byla příliš poškozená otravou. Proto jsme při v pořadí čtvrté operaci jeho játra nahradili novým celým transplantátem od dárce stejné krevní skupiny. Následující průběh byl, a i dosud je, bez komplikací. Pacient se chystá domů,“ doplňuje přednosta Kliniky transplantační chirurgie doc. MUDr. Jiří Froněk, PhD, FRCS.

Dnes je pan Lukáš Musil 6 týdnů od první operace. „Já si z té otravy nepamatuju nic. Jen že mi bylo zle, zvracel jsem krev a pak jsem se probudil až tady v Praze v IKEMu, když už jsem měl nová játra. Vůbec nevím, jak se to všechno stalo. Já jsem nikdy léky nebral, vyhýbal jsem se jim, v tom týdnu jsem měl ale takové problémy, že jsem to už nemohl vydržet. Tak jsem si jich pár vzal, neřekl bych ale, že více, než je obvyklé. Nikdy by mě nenapadlo, že moje tělo takhle zareaguje. Nicméně, teď už je každý den lépe a lépe. Je tady dokonce šance, že bych mohl v pondělí doprovodit i svého syna do první třídy, tak snad se to podaří. Je neuvěřitelné, co tady se mnou dokázali udělat. Manželce říkali, že možná nepřežiju ani převoz vrtulníkem a teď tady po 42 dnech v IKEMu sedím mezi Vámi,“ říká Lukáš Musil.

Pan Musil je ale jen jedním z mnoha zachráněných pacientů. Transplantcentrum IKEM totiž letos zaznamenává rekordní počet těchto zákroků. „Od začátku roku jsme nová játra dali už 93 pacientům. To je o 15 více než ve stejném období loňského roku, který byl co do počtu těchto výkonů rekordní. Významnou roli zde hraje velmi dobře nastavený a fungující systém odběrů orgánů a komunikace s dárcovskými nemocnicemi. Jen díky nim můžeme v Institutu klinické a experimentální medicíny provádět život zachraňující výkony. Navíc, dnes již dokážeme transplantovat nová játra i pacientům, které jsme v počátcích programu museli odmítat. Jedná se o nemocné v pokročilé fázi jaterního onemocnění, nemocné s větším primárním karcinomem jater, nemocné s plicní hypertenzí, se selháním ledvin nebo dalšími závažnými komplikacemi. Vše ale má své hranice. Celá řada pacientů se k nám dostává zbytečně pozdě. Často by šlo takovým nemocným pomoci už mnohem dříve, s větší šancí na úspěch, menším úsilím a s nižšími náklady,“ vysvětluje přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc.

Institut klinické a experimentální medicíny dokáže pomoci i většině pacientů, kteří potřebují játra akutně. Pro tyto případy IKEM vypracoval postup transplantace jater od dárce s jinou krevní skupinou, než má příjemce. „Program transplantací jater se postupně podařilo nastavit tak, že se z něj stal v rámci IKEM - hned po programu transplantací ledvin - druhý největší. Ročně u nás provedeme dvě třetiny všech transplantací jater v Česku, a to včetně transplantací u nejmenších dětí. Každoročně rozšiřujeme spektrum pacientů, kterým dokážeme nabídnout řešení jejich často vleklých a život velmi limitujících onemocnění,“ vysvětluje přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc.

Zvyšovat počty transplantací jater se daří ale především díky zavedení nových chirurgických metod v posledních třech letech. Asi nejvíce přispěla metoda split, tedy metoda, kdy se jedna játra rozdělí, následně upraví přesně pro dva příjemce, a nakonec úspěšně transplantují. Je to náročné z několika důvodů - speciální operační technikou zvanou "split" je nutné rozdělit játra od zemřelého dárce na dvě funkční části, dva chirurgové se svými týmy poté současně operují dva příjemce. „Běžný provoz není na tento typ výkonu připravený. Mnoho lékařů, sester i ostatního zdravotního personálu musí přijet z domova nebo zůstat v práci déle. V České republice se díky tomu ale razantně snížila čekací doba na transplantaci jater u dětí i u malých dospělých. Ještě před několika lety, kdy tento program neexistoval, čekaly některé děti na transplantaci jater téměř rok, někdy i déle. Dnes, zhruba dva a půl roku od zavedení programu, je to necelých 40 dnů. Většinou je tak na čekací listině k transplantaci jater zapsáno jedno nebo žádné dítě. Navíc, co se týká dětských příjemců do 18 let věku, i zde se nám letos, co do počtu výkonů, velmi daří. Oproti dosud nejúspěšnějšímu roku 2012, kdy jsme do konce srpna transplantovali 9 pacientů, máme letos nárůst na 11. To je dokonce více než za celý loňský rok,“ říká ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D.

Transplantace jater stojí přibližně 1,7 milionu korun, je to ale život zachraňující zákrok. „Jde nejen o kvalitu života pacientů. Díky tomu, že se dostanou nemocní do specializované péče včas, dříve se dostanou také na čekací listinu k transplantaci. Nejen, že tak mohou dříve začít zase žít normální život, výrazně se také sníží náklady na péči. Je to výhodné pro všechny strany. Jsme velmi rádi, že takto přemýšlejí i zdravotní pojišťovny, v čele s VZP. Vycházejí nám maximálně vstříc a podporují transplantační programy. Bez jejich přispění bychom totiž nemohli počty transplantací zvyšovat,“ uzavírá ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D.

© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2016. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím