CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Týden/ Budíky, roboti a lešení

Týden/ Budíky, roboti a lešení

Úprava srdečního rytmu odstraněním "zlobivé" srdeční tkáně, roztažení ucpané věnčité tepny, sledování pacienta na dálku... Nic z toho před třiceti lety neexistovalo.

Více než dva miliony obyvatel planety mají pod klíční kostí voperovaný kardiostimulátor, který jejich srdci udává správný takt; v Česku ho každoročně dostane přes šest tisíc pacientů. Další stovky tisíc lidí (jen u nás ročně přibývají téměř dva tisíce) mají v těle implantovaný kardioverter-defibrilátor (ICD), který je chrání před náhlou srdeční smrtí. Umírají na ni asi dvě procenta obyvatel vyspělých zemí: když se srdce například rozběhne příliš rychle a chaoticky, přístroj ho elektrickým výbojem "resetuje".

První pacient na světě dostal ICD v roce 1980, v tehdejším Československu v roce 1984. Přístroje toho dovedou stále více. Svůj chod průběžně přizpůsobují potřebám pacienta, monitorují jeho zdravotní stav a nejnovější typy dovedou lékaře na dálku upozornit, že se děje něco mimořádného.

Lékaři dnes poznají, jaká část srdeční tkáně způsobuje arytmii tím, že vysílá "zmatené" signály. A dovedou ji odstranit, aniž je kvůli tomu nutné otevřít hrudní koš. Do tepny v třísle zavedou – až k srdci – katétr, působením elektrického proudu problematickou tkáň zahřejí na teplotu až 70° C a tím ji zničí. "Můžeme použít trojrozměrný obraz srdce z magnetické rezonance nebo CT a při mapování katétru pracovat s touto anatomickou informací. Kromě toho máme systémy robotické navigace, které umožňují ovládat katétr na dálku s vysokou přesností," říká profesor Josef Kautzner, přednosta Kardiologické kliniky v pražském IKEM.

Největším zabijákem je ve vyspělých zemích ischemická choroba srdeční, způsobená zužováním věnčitých tepen; jejím akutním projevem je infarkt. Kromě chirurgické léčby (známý by-pass) se používá angioplastika, tedy rozšíření pomocí balonku. Metoda se praktikuje od roku 1977, v roce 1986 lékaři zúžené místo poprvé trvale vyztužili kovovým "lešením" (stentem), od roku 2003 se používají i stenty uvolňující léky, jež cévní stěnu chrání.

Pokroky medicíny však také přinášejí nové problémy. "Dříve člověka zabil infarkt hned, teď přežije, ale srdce zůstane poškozeno," říká profesor Luděk Červenka, přednosta Pracoviště experimentální medicíny IKEM. Poškození se může rozvinout v chronické srdeční selhání, kterým jen v EU trpí téměř čtrnáct milionů lidí. Polovina pacientů umírá do čtyř let od stanovení diagnózy, účinná léčba neexistuje.

Plné znění článku: Týden 4. 10. 2010, autor O.Vrtiška


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2024. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Portál
Pošta
Intranet
PACS


Zlatokop
Vema
MIS
Varování

Zavřít