Po konzumaci hub skončilo loni v nemocnici 184 lidí, někteří z nich se dostali do IKEM v život ohrožujícím stavu.

TZ: Po konzumaci hub skončilo loni v nemocnici 184 lidí, někteří z nich se dostali do IKEM v život ohrožujícím stavu.

(Praha, 2. 7. 2025) Loni si otravy houbami v Česku vyžádaly nejméně dva životy. Především proto, že nejhorší otravy se zpravidla projeví až po řadě hodin od jejich snědení. Nejjedovatější houby, na které mohou lidé vČesku narazit, jsou muchomůrka zelená a pavučinec plyšový. Právě první jmenovaná je přitom nejčastějšípříčinou hospitalizace v závažném stavu. Může za to její podobnost s žampionem či bedlou. Pavučinec zase připomíná některé ryzce.

Přezdívá se jí klobouk smrti a roste od června do října. Muchomůrka zelená je nebezpečná především proto, že po její konzumaci nemají lidé žádné příznaky otravy 6–12 hodin. Pak přichází těžký průjem, zvracení nebo bolesti břicha.Protože postiženého už nemusí napadnout, že problémy má právě po houbách, může dojít i k záměně za střevní chřipku nebo za zánět slepého střeva. Po prvních hodinách nevolnosti navíc přichází fáze falešného zotavení. „Během této dobyse ale děje v organismu to nejhorší, toxin napadá játra a ledviny, 4–7 dnů po požití se může rozvinout akutní selhání jater a akutní selhání ledvin. Může poškodit i slinivku nebo srdce,“ říká doc. MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D., přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče (KARIP) IKEM.

Včasná diagnóza je přitom naprosto zásadní. Může totiž zabránit selhání jater nebo i smrti. První pomoc při podezření na otravu houbami je vyvolání zvracení, pokud je člověk při vědomí, podání 5-10 tablet aktivního uhlí avyhledání lékaře nebo zavolání záchranné služby. „Nejen u muchomůrky zelené logicky záleží i na množství snědeného toxinu. Játra mají neskutečnou regenerační schopnost, takže může s pomocí léků, která chrání játra, dojít i k úplnému zotavení. Jindy je potřeba transplantace. A bohužel i my jsme se setkali s případy, které skončily smrtí otráveného,“ doplňuje doc. Kieslichová.

Před 6 lety se zdravotníci z KARIP IKEM starali i o tehdy pětiletého Adama, kterého se jim podařilo zachránit.Muchomůrkou zelenou se otrávil spolu se svým tatínkem. „Přinesli jsme si košík hub a mezi nimi i jednu bedlu, kteroujsem mu osmažil. Naštěstí jsem ji ale přesolil a Adam ji nechtěl sníst celou, tak jsem se zbytku porce ujal já,” vyprávíAdamův otec Miroslav. Zatímco on měl jen zažívací obtíže, jeho syn zkolaboval. Do IKEM se dostal až ve chvíli, kdyuž mu selhávala játra.

„Byli jsme původně ve dvou jiných nemocnicích, já jsem nakonec podepsal revers, a začal jsem shánět pomoc jinde. Ani v IKEM jsme ale dobré zprávy nedostali. V podstatě nás připravovali na to, že to Adam nezvládne. Byly to nejhorší chvíle mého života. Po 4 dnech intenzivní léčby ale už doktor projevil mírný optimismus a syn se pak pomalu začaluzdravovat. Dnes mu nic není, je zdravý a sportuje. Ale houby už nikdy jíst nebude,” popisuje.

Nebezpečné jsou některé druhy muchomůrek, třeba červená nebo tygrovaná. Ta způsobuje například křeče vbřiše, zmatenost, závratě, a poruchu vědomí. Toxičtější je pak pavučinec plyšový – v Česku naštěstí roste jen málo, lidé ho ale mohou hojně najít třeba na Slovensku, v Německu a Polsku. „Tato otrava je zrádná především proto, že se projevuje až 3 dny, ale i 3 týdny po požití.

Způsobuje poškození ledvin,“ říká RNDr. et Mgr. Jaroslav Klán, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoř pro jedovaté houby, Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN.

Nejlepší prevencí je sběr známých hub. „Amatérští houbaři by neměli sbírat zejména houby s lupeny nebo sespoléhat na aplikace v mobilu. V čem ale může být mobil užitečný, je fotka úlovku. Pokud má mykolog k dispozici fotky zvíce úhlů a dojde na otravu, mohou lékaři velmi rychle zahájit odpovídající léčbu,“ vysvětluje prof. MUDr. DanielaPelclová, PhD. z Toxikologického informačního střediska (TIS) při Klinice pracovního lékařství 1. LF UK a VFN. Podle ní by také lidé konzumující houby měli vždy mít k dispozici medicinální uhlí. Lidé by měli také dávat pozor nadarované houby: nakrájené, mražené nebo sušené. I v IKEM se zdravotníci setkali se zimní otravou právě muchomůrkou zelenou. Pacientka ji měla schovanou v mrazáku. Otrávit se mohou lidé i jinými houbami, a to nejenjedovatými, ale i běžně jedlými, pokud jsou nevhodně skladované.

Bez ohledu na roční období je dobré i pár dnů po snědení hub v případě obtíží lékařům konzumaci hub aktivněnahlásit. „V případě podezření na otravu by měli lidé hned kontaktovat naše Toxikologické informační středisko, ideálně taky připravit nejen fotky, ale třeba i odkrojky hub, zbytky jídla nebo zvratky, aby bylo možné určit původce otravy,“ dodává prof. Pelclová.

Díky účinnější léčbě a dřívějším léčebným zásahům se prognóza značně zlepšila – zatímco v letech 1990–1991 umírala po otravě houbami čtvrtina pacientů, v letech 2000–2004 už jen 6 % lidí a v posledních letech ještě méně. Konzultace ohledně hub kolísají podle houbové úrody, ale celkově mají stoupající trend. Aktuálně představují 2–3 % dotazů na TIS.

MÝTY	FAKTA
Jedovatá houba je výrazně barevná.	Ty vůbec nejjedovatější houby mohou být nenápadné – bílé nebo hnědé.
Jedovatá houba nechutná hmyzu ani zvířatům.	I na pro člověka jedovatých houbách si někteří živočichové pochutnávají. Například muchomůrka zelená je oblíbená u plžů.
Otrava houbami se dá vyřešit vypláchnutím žaludku.	Příznaky se projevují až po delší době a výplach tedy již nepomůže.
Na otravu pomáhá mléko.	Mléko nepomáhá, je ale dobré si vzít aktivní uhlí.
Když projde houba mrazem nebo tepelnou úpravou, jed se vyloučí.	Toxiny se zmražením, vařením ani usmažením z houby neztratí.