Koncem října uplyne 25 let od první implantace kardioverteru-defibrilátoru (ICD) v České republice. Proběhla necelé čtyři roky po světové premiéře (31. října 1984) v pražském IKEM, který se tak současně stal prvním pracovištěm nabízejícím tento typ léčby v tehdejší východní Evropě. Od devadesátých let minulého století počty implantací ICD v ČR každým rokem narůstají, v posledních několika letech s tím, jak se rozšiřují možnosti využití této léčby, přibývají počty nemocných s ICD řádově po stovkách. V roce 2007 proběhla implantace u 1 476 pacientů, a v loňském roce se v celkem 15 akreditovaných centrech v ČR provedlo dokonce 2013 implantací ICD, přičemž Klinika kardiologie IKEM se na tomto počtu podílela 349 implantacemi.
S cílem přizpůsobit ambulantní provoz Kliniky kardiologie IKEM novým požadavkům bylo vybudováno integrované ambulantní pracoviště pro pacienty se srdečním selháním. Kromě dosud běžných ambulantních kontrol nemocných se srdečním selháním nebo po transplantaci srdce by mělo umožnit i vyšetřování pacientů s implantovanými přístroji a lepší nastavení přístrojů pomocí echokardiografie. Součástí pracoviště, které bylo otevřeno počátkem tohoto října, je i katetrizační sál, kde se provádějí bioptické odběry tkáně ze srdce pacientů po transplantaci srdce a měření tlaku v plicním řečišti u nemocných s plicní hypertenzí nebo pokročilým srdečním selháním.
"Funkční propojení tohoto ambulantního provozu s ostatními Klinickými programy kliniky kardiologie IKEM je velmi výhodné. Umožňuje převedení většiny nemocných se srdečním selháním, kteří jsou v péči naší kliniky, do režimu ambulantní péče včetně podrobného komplexního vyšetření či telemonitoringu," podotýká MUDr. Michael Želízko, CSc., zástupce ředitele IKEM. U nemocných se srdečním selháním je totiž důležité podchytit počáteční fázi dekompenzace, jejíž projevy nemusejí být příliš nápadné a mohou se rozvinout kdykoli v mezidobí návštěv v ambulanci. Jedním z řešení je kontakt se specializovanou sestrou, avšak velmi účinnou metodou je telemonitoring, tedy ambulantní dálkové sledování pacientů. Současné generace implantovaných kardioverterů-defibrilátorů již umožňují nejen vyhodnocení poruch srdečního rytmu, ale i sledování stavu pacienta, například změny jeho aktivity nebo obsahu tekutiny v plicích. Tyto možnosti se stále vyvíjejí a lze předpokládat, že jejich využívání zlepší péči o pacienty a sníží potřebu hospitalizací pro srdeční selhání. Každé takové zhoršení totiž obvykle znamená další zhoršení funkce postiženého srdce. Kromě toho představuje nemocniční léčba vysokou finanční zátěž pro zdravotnické systémy vyspělých zemí. V současné době probíhají klinické studie, které by měly odpovědět na otázku, zda informace získávané pomocí implantovaného ICD a přenášené automaticky mobilním komunikátorem nebo po telefonních linkách do příslušného kardiocentra pomohou dále zlepšit léčbu srdečního selhání. Klinika kardiologie IKEM je jedním z předních evropských center, která se uvedených klinických studií účastní.
Od sekundární prevence zástavy srdce k primární
Původní indikace implantace ICD se omezovala pouze na nemocné po resuscitaci v důsledku oběhové zástavy nebo na pacienty s prokázanými komorovými tachykardiemi. Jednalo se tedy o tzv. sekundární profylaxi náhlé srdeční smrti. V dnešní době se však stále častěji tyto přístroje implantují i nemocným s vysokou mírou rizika komorových tachyarytmií a náhlé srdeční smrti (primárně preventivní implantace ICD). Výsledky provedených studií totiž prokázaly, že i v těchto indikacích je léčba pomocí ICD velmi účinná a v porovnání s optimálně zvolenou medikamentózní léčbou výrazně zlepšuje přežívání pacientů. Tyto poznatky ved5 ly k výraznému nárůstu počtu implantací 2 ICD ve světě a v současné době již zmíněné primárně profylaktické indikace zřetelně převažují. Česká republika v tomto směru drží krok s vyspělými evropskými státy.
Spektrum nemocných s implantovaným ICD přístrojem je poměrně široké. Zahrnuje pacienty, kteří nemají závažné onemocnění srdce, ale vyskytují se u nich život ohrožující arytmie vznikající v důsledku vrozené poruchy některého z genů, jež zodpovídají za správnou funkci iontových kanálů v buněčných membránách srdečních buněk. U většiny nemocných indikovaných k implantaci ICD bohužel najdeme nějakou formu postižení srdce, která vede k výraznému omezení čerpací funkce srdce, nejčastěji jsou to pacienti po srdečním infarktu či s kardiomyopatiemi. I v těchto případech dokáže ICD nemocnému zachránit život přerušením život ohrožující arytmie. "U části nemocných lze navíc využít srdeční resynchronizační léčbu, která díky stimulaci obou srdečních komor zlepšuje stav nemocných a zmírňuje projevy srdečního selhání," říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM …
Plné znění článku: Medical Tribune, 19. 10. 2009
