CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • MARATHONLAB IKEM: AMATÉRŠTÍ BĚŽCI MOHOU RISKOVAT SVÉ ZDRAVÍ

MARATHONLAB IKEM: AMATÉRŠTÍ BĚŽCI MOHOU RISKOVAT SVÉ ZDRAVÍ

97 amatérských běžců testovali v roce 2019 během pražského maratonu lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny. Výsledky ukazují, že na překonávání svých fyzických a psychických limitů nejsou amatérští závodníci často dostatečně připraveni, neznají svůj zdravotní stav, a mohou si tak přivodit těžké poškození zdraví.

Před závodem, těsně po něm a po 24 hodinách po dokončení maratonu si téměř stovka dobrovolníků nechala vyšetřit krev a srdce, odevzdala data ze sporttesterů, a pak už jen čekala na výsledky od lékařů. A ty nedopadly pro mnohé z nich ideálně: „Většina běžců se na maraton připravovala  pravidelnou sportovní aktivitou několikrát za týden a 90 % účastníků studie se  s ničím neléčilo. Na první pohled zdravá populace,“ popisuje běžce MUDr. Marek Protuš, autor projektu MarathonLab a lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM a dodává: „Pak jsme ale zjistili, že 50 běžců mělo  neléčenou hypertenzi, 55 běžců neléčenou poruchu metabolismu tuků, 10 lidí abnormální  nález při echokardiografickém vyšetření a 27 běžců mělo pozitivní rodinou anamnézu  kardiovaskulárního onemocnění.“ A právě tyto faktory mohou výrazně ovlivnit zdravotní stav každého jednoho běžce. „Po  závodě jsme navíc zjistili, že u 70 % běžců byly přítomny nálezy, které se u  pacientů hodnotí jako poškození myokardu, a 26 běžců mělo výsledky odpovídající  akutnímu poškození ledvin,“ dodává jeden ze spoluautorů studie, MUDr. Dušan Merta, lékař z Kliniky anesteziologie a resuscitace IKEM.

Studie Marathonlab tak ukazuje, že běžci nejsou obecně zdravější než běžná populace. „Až čtvrtinu skupiny lze považovat za rizikovou z hlediska  kardiovaskulárních rizikových faktorů. Vycházíme z aktuálního zdravotního  stavu a současných zdravotních zátěží, které běžci uvedli nebo jim byly během  vyšetření nalezeny. Pro klinické i sportovní lékaře pak může být zajímavý fakt,  že díky analýze skupiny maratonců bude možné přispět k pochopení zátěžové  situace a při sledování dalších faktorů bude možné identifikovat situace s  rizikovým zvýšením troponinů a případnými důsledky na srdeční sval,“ vysvětluje prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc., vedoucí Centrální laboratoře, PLM IKEM.

K myšlence provést observační studii a ukázat amatérským běžcům, že ne každý může absolvovat náročný sportovní výkon bez rizika, přivedla lékaře IKEM zkušenost s pacienty, kteří během běžeckých závodů prodělali kolapsový stav, ale i život ohrožující situace, pro které museli být hospitalizováni. „V posledních letech bylo na Kliniku  anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM přijato několik amatérských  běžců v kritickém stavu, se syndromem z přehřátí, poruchou vědomí,  s křečemi a závažným poškozením orgánů. Dva z nich podstoupili  transplantaci jater, jedním z nich byl dokonce jen 16letý chlapec. Ze sedmi  nejvážněji postižených běžců dva, bohužel, zemřeli.“ popisuje přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče doc. MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D. Nejde přitom jen o běžce extrémně dlouhých tratí, ale i o ty, kteří podstupují závody na 10–20 km, při kterých chtějí otestovat svou fyzickou zdatnost. Často se jedná o rekreační sportovce, u nichž před závodem nejsou přítomny žádné vážné zdravotní potíže.

Z výsledků vyplývá, že maraton jako izolovaný závod s sebou nese pro zdraví jedince značná rizika. Jinak je tomu ovšem u systematického, dlouhotrvajícího tréninku. Jednoduše řečeno, že je nutné nejen dostatečně a správně natrénovat na náročný sportovní výkon, jako je maratonský závod, ale především detailně znát svůj zdravotní stav. „Navíc by si každý běžec  měl uvědomit, že by se měl postavit na startovní čáru jakéhokoliv závodu jenom  tehdy, pokud předtím neprodělal žádné akutní onemocnění. Že maraton není pro  každého a že by se nikdo neměl snažit závod dokončit za každou cenu,“ uzavírá prof. MUDr. Jan Pirk, CSc., běžec a přednosta Kardiocentra IKEM.

Atletická pravidla zahrnují mnoho požadavků na zajištění prvotní zdravotní péče v případě akutního stavu závodníka během závodu a jejich dodržování pořadatel RunCzech mnohdy přesahuje. „Nad rámec zajištění zdravotnických  služeb profesionálním týmem záchranářů včetně ambulancí, případně i Golema,  jsou podél trasy rozmístěny medical pointy pro okamžité ošetření a zavolání  odbornější pomoci a ty doplňují mobilní AED cyklohlídky vybavené automatickými  externími defibrilátory,” popisuje Václav Skřivánek, ředitel závodů RunCzech a dodává: “každým závodem  přidáváme v této oblasti novinky jako třeba podrobnější doporučení dle aktuální  předpovědi počasí. Po tomto výzkumu, ke kterému jsme se rádi připojili, se nám  potvrzuje, že prevence, dlouhodobá příprava a sledování svého zdravotního stavu  jsou velmi důležité.” Odstoupení ze závodu v okamžiku přicházejících subjektivních potížích rozhodně není prohrou, naopak je výhrou nad sebou samotným.


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2020. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Zlatokop
Personalistika
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím