Zákeřné a velice vážné onemocnění, které může i desítky let probíhat s minimálními příznaky, člověk nemusí vůbec vědět, že je nakažený – to je virová hepatitida typu C (HCV). Svým nositelům téměř ve všech případech přivodí fibrózu a cirhózu jater, nejzávažnějšími komplikacemi jsou však selhání a nádor jater, které bez včasné transplantace mohou vést až ke smrti. V České republice žije asi 40 000 osob infikovaných virem hepatititdy C a ročně je nově diagnostikováno přibližně 1 000 nových případů. V Institutu klinické a experimentální medicíny jsou pacienti s touto nepředvídatelnou chorobou léčeni novými léky – antivirotiky – které přímo zastavují množení viru v játrech. Léčba trvá pár měsíců a byly tak uzdraveny již desítky lidí. Každoročně na problematiku a závažnost této nemoci upozorňuje Světový den hepatitidy, který si připomínáme vždy 28. července. Celosvětová akce si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o virových hepatitidách, jejichž výskyt, zejména hepatitidy C, je alarmující a povědomí o ní je velmi malé.
Milena (54 let) měla problém s ledvinami již od narození, celý život jí sloužila jen jedna a ta před pěti lety fungovala již jen na 20 % a musela proto být na peritoneální dialýze. Nicméně na základě podrobných testů lékaři v IKEM zjistili, že její sestra by mohla být vhodným dárcem orgánu. „Když nám lékaři řekli, že je sestra pro mě kompatibilním dárcem a mohla by mi darovat zdravou ledvinu, nastala u nás obrovská euforie radosti a začaly jsme se intenzivně připravovat na operační výkon. Při posledním křížovém testu mi však lékaři diagnostikovali, pro mě do té doby neznámou, hepatitidu C a vidina transplantace se pro mě rozplynula,“ říká pacienta Milena. Léčba tohoto virového onemocnění, jehož původcem je virus HCV, byla ještě nedávno náročná a zdlouhavá. Při terapii založené na podávání interferonů pacienti trpěli nesnesitelnou únavou, bolestmi i psychickými problémy. K léčbě se mnoho pacientů neodhodlalo z obavy z nežádoucích účinků, a ani ti, kteří ji dokončili, neměli zdaleka vyhráno – ještě před deseti lety se ze žloutenky vyléčila jen asi polovina pacientů. „Největší riziko hepatitida C představovala pro osoby s oslabenou imunitou, na prvním místě pro pacienty po orgánových transplantacích a pro pacienty na hemodialýze. Právě k těmto skupinám osob prioritně směřovala léčba hepatitidy C, kterou jsme začali v roce 2014 v Institutu klinické a experimentální medicíny jako první v ČR praktikovat. Z výsledků jsou nadšeni nejen odborníci, ale především pacienti. Jedná se o tzv. přímo působící antivirotika, která s minimálními nežádoucími účinky vyléčí téměř všechny pacienty, kteří hepatitidou C trpí,“ říká MUDr. Jan Šperl, CSc., zástupce přednosty pro výzkum a výuku Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
Díky vysokému standardu hygienických opatření na hemodialyzačním odděleních počet nakažených pacientů sice v posledních letech podstatně klesal, ale zcela nevymizel. Léčba hemodialyzovaných pacientů starými léky byla při poruše funkce ledvin velmi složitá a pacienti ji velmi špatně snášeli. Novými léky bylo v IKEM v letech 2014–2017 vyléčeno téměř 50 takových nemocných. Mezi nimi i pacientka Milena: „Dodnes nevím, kde jsem se hepatitidou C nakazila, jak dlouho jsem ji měla a kdybych nešla na transplantaci ledviny, tak to možná netuším dodnes. Nicméně po dvou měsících od diagnózy žloutenky jsem nastoupila na farmakoterapii a za tři měsíce po léčbě jsem byla bez jakéhokoliv nálezu a byla jsem naprosto v pořádku, což byl po všech peripetiích skvělý pocit. Když jsem brala léky, nedělalo se mi po nich špatně a neměla jsem téměř žádná omezení. Vyléčení pro mě bylo doslova vysvobození – konečně jsem mohla podstoupit vysněnou transplantaci ledviny. Mezitím však sestra dostala koliku ledviny, takže jsem musela čekat na ledvinu od zemřelého dárce. Po čtyřech měsících, kdy jsem byla na čekací listině, mi oznámili, že pro mě mají ledvinu. Dva roky od transplantace se mi daří skvěle, nemám žádná omezení a čtyřikrát do roka absolvuji pravidelné lékařské prohlídky.“
V současné době se v hepatologické ambulanci v IKEM léčí ročně průměrně 150 pacientů s hepatitidou C, v dřívější době jich byla většina po orgánových transplantacích, ti ale naštěstí rychle ubývají. „V posledních 15 letech byla nedílnou součástí mé ambulantní práce léčba chronické hepatitidy C po orgánových transplantacích, zejména tedy po transplantaci jater. Vždy jsem s obavami čekala, jak budou pacienti léčbu snášet, protože většina z nich měla závažné nežádoucí účinky. A také stálo hodně práce pacienta přesvědčit, aby v nepříjemné léčbě pokračoval. Nejhorší potom bylo říkat pacientům, že jejich léčba byla neúspěšná, což se stávalo až u 60 % z nich. U pacientů po transplantaci jater byla zpráva dobrá pouze ve 40 % případů. Díky nové léčbě nemáme v současné době žádné pacienty, kterým by hepatitida C po orgánové transplantaci mohla zkracovat život,“ podotýká lékařka hepatologické ambulance IKEM MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D.
Od roku 1995 se v Institutu klinické a experimentální medicíny plně rozvinul program transplantace jater. U některých pacientů sice proběhla úspěšně transplantace nějakého životně důležitého orgánu, ale jsou případy, kdy se u nich kvůli infekci virem hepatitidy C rychle rozvíjelo selhání jater. „Jsem velmi potěšen, že v posledních dvou letech žádný pacient po transplantaci jater s infekcí hepatitidy C na naší klinice neležel. Ve stejném období nebylo nutné provést ani jednu retransplantaci jater kvůli selhání jaterního štěpu vlivem hepatitidy C, což je velmi příznivá situace, která je výsledkem systematické léčby našich pacientů novými a moderními léky. V minulosti bylo také důležité to, že díky precizně vedené dokumentaci jsme všechny ohrožené pacienty dokázali rychle najít a k léčbě pozvat. Věřím, že v budoucnu se díky moderní léčbě hepatitidy C podaří významně snížit počet infikovaných osob v naší populaci a tím i riziko přenosu na zdravé osoby. Toto je však úloha vyžadující spolupráci více subjektů a vypracování metodického postupu pro vyhledávání infikovaných osob, neboť většina z nich o svém onemocnění zatím neví,“ uzavírá přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
