Chronická ledvinná nedostatečnost - bezfosfátová dieta.pdf
Chronické onemocnění ledvin (zkratka Chronic Kidney Disease - CKD) můžeme charakterizovat jako postupnou ztrátu funkce ledvin v čase. Ta spočívá v:
- odvádění odpadních látek
- regulaci vylučování vody a elektrolytů z organismu
- produkci hormonů ovlivňujících krevní tlak, krvetvorbu a kostní metabolismus
Hlavním příznakem CKD je hromadění močoviny v krvi. Močovina (urea) je odpadní produkt odbourávání bílkovin a je z těla odstraňována ledvinami. Ke zmírnění progrese CKD mohou pomoci speciální výživová opatření, čím se sníží zátěž na již poškozené ledviny. Dle stupně CKD se mohou doporučení lišit ohledně optimálního přísunu bílkovin, kalorií a živin (jako jsou minerály a vitamíny).
V předdialyzačných stádiích CKD se doporučuje nízký příjem bílkovin. Doporučovaný příjem je 0,6-0,8 g/kg/den. To vede k příznivým metabolickým účinkům jako je snížení proteinurie (únik bílkovin do moči), udržení uremických toxinů (urea, kreatinin, močovina, apod.), metabolické acidózy (rovnováha vnitřního prostředí), hladinu fosforu v normě apod. Je třeba myslet na dostatečný příjem kalorií (30-35 kcal/kg/den), aby se zabránilo ztrátám proteinů a to je důležité zejména u pacientů v pozdějších fázích nemoci. Pečlivě je třeba sledovat hladiny fosforu, vápníku, draslíku prostřednictvím pravidelných odběrů krve.
U dialyzovaných pacientů musí být zajištěn dostatečný přísun bílkovin a energie (protože během dialýzy hrozí zvýšené ztráty bílkovin). Denní příjem bílkovin má být zvýšen na minimálně 1,2 g/kg/den. Příjem kalorií by měl být zachován na hodnotě 30-35 kcal/kg/den nebo vyšší, v závislosti na fyzické aktivitě nebo při věku pod 60 let. Pacient musí dbát na omezené množství přijatých tekutin. Omezuje se také příjem sodíku, draslíku či fosfátů.
VŽDY DODRŽUJTE DIETNÍ DOPORUČENÍ SVÉHO LÉKAŘE A DIETNÍ SESTRY!
Omezení příjmu bílkovin je nezbytné pro lepší zvládnutí minerální a kostní poruchy spojené s CKD (renální osteopatie). Hlavními důvody onemocnění kostí jsou nedostatečné vstřebávání vápníku ze stravy a jeho nedostatečné ukládání do kostí, nedostatek aktivního vitamínu D a hromadění fosforu v krvi. Nedostatek vitamínu D a vápníku můžeme upravit stravou. Nadbytek fosforu a nedostatek vitamínu D nutí příštítná tělíska k nadměrné tvorbě parathormonu, který stimuluje odbourávání kostí a tím z nich uvolňuje vápník a fosfor do krve. Dochází k rozvoji tzv. hyperfosfatémie. Fosfor se v krvi váže spolu s vápníkem a vytváří krystalky zejména kolem kloubů, v tepnách, na srdečních chlopních, v kůži, na spojivkách, v plicích atd.
Projevy a komplikace kostní nemoci důsledkem hyperfosfatémie:
- Zvýšená křehkost kostí vede k větší náchylnosti ke zlomeninám.
- V okolí kloubů mohou vznikat beztvaré útvary, dochází k omezení pohyblivosti a bolesti kloubů. Měsíce až roky nemusíte pociťovat žádné obtíže!
- Krystalky na spojivkách a v kůži způsobují zarudnutí, svědění (syndrom červených očí; POZOR oční kapky obvykle nepomáhají!).
- Krystalky v plicích způsobují suchý kašel.
- Krystalky ucpávají cévy, čímž hrozí riziko srdečního infarktu, cévní mozkové příhody atd., na srdečních chlopních mohou způsobit chlopenní vadu vedoucí k dušnosti a srdečnímu šelestu.
Základem prevence a léčby je dieta s omezením fosforu. S dietou je doporučeno začít již v časných stádiích CKD. Bílkoviny, zejména živočišného původu, jsou hlavním zdrojem fosforu. Ty se lépe vstřebávají než bílkoviny rostlinného původu. Během dialýzy samotná dieta ke snížení vysoké hladiny fosforu v krvi obvykle nestačí, proto Vám lékař předepíše nekalciové vazače fosfátů - Renagel, Fosrenol, Renvela, k zabránění vstřebání fosforu z potravy (užívat s každým jídlem, dle rady lékaře); nebo kalciové vazače fosfátů- Calcii carbonici, které zvyšují vápník. Případně budete užívat samotný vápník v šumivé formě, aktivní formu vitamínu D- Zemplar, kalcimimetika (léčiva potlačující nadměrnou činnost příštítných tělísek) - Mimpara. V případě nedostatečnosti výše uvedené terapie se přistupuje k operativnímu odnětí příštítných tělísek.
Omezení fosforu v dietě spočívá ve vynechání nebo výrazném omezení potravin uvedených v tabulce na následující straně. Jako inspiraci jídelníčků Vám může také sloužit odkaz Recepty a jídelníčky - Dieta při chronickém onemocnění ledvin (nizkobilkovinnadieta.cz).
Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.
Poradna nutriční terapie IKEM:
- Olga Mengerová, registrovaný nutriční terapeut
- Tel: 732179367
- olme@ikem.cz
Odkazy na zdroje dalších informací:
Literatura:
- J. Smržová: Hyperfosfatémie jako závažná komplikace chronické renální insuficience chronického selhání ledvin
- O. Zakiyanov, J. Vachek, V. Tesař: Chronické onemocnění ledvin - novinky v klasifikaci a terapii, Kardiologická revue – Interní medicína/2014-1
- Ko GJ, Obi Y, Tortorici AR, Kalantar-Zadeh K. Dietary protein intake and chronic kidney disease. Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2017;20(1):77-85
- J. Štěpánková: Kalciumfosfátový metabolismus u chronického onemocnění ledvin, Postgraduální nefrologie. 2021, roč. 19, č. 1, s. 3-6
- Prof. MUDr.Vladimír Teplan, DrSc.- Diety při onemocnění ledvin
- Ledvinová nedostatečnost - Fresenius Kabi Česká republika (fresenius-kabi.com)
Tabulka:
Nevhodné | Vhodná náhrada |
MLÉKO, MLÉČNÉ VÝROBKY (zejm. tvrdé a tavené sýry, jogurty, jogurtové nápoje, sušené mléko a smetana), smetanová ZMRZLINA | čerstvé/tvarohové sýry typu LUČINA, ŽERVÉ; margarín; zakysaná smetana; smetana na šlehání; nemléčné produkty; rýžová kaše; ovocná dřeň/nanuk |
některé MASNÉ VÝROBKY (uzené maso, klobásy, uzeniny, salám, šunka atd.) | Maso hovězí, vepřové, skopové, krutí, kuřecí, telecí, jehněčí; škvarky, bůček (s ohledem na ostatní diety), RYBY bez velkých kostí a RYBÍ PRODUKTY |
VNITŘNOSTI (játra, ledvinky aj.), játrové paštiky a játrové uzeniny | |
RYBY s křehkými kostmi (ančovičky, sleď, sardinky aj.), jikry, rybí paštiky | Čerstvé/uzené ryby (treska, losos), ryby v konzervě (tuňák, losos), příležitostně krab, krevety, mušle aj. |
VEJCE (žloutky) | Vaječné bílky (max. však 1 vejce na den!) |
KAKAO, ČOKOLÁDA (poživatina i nápoj, čokoládové sladkosti, pudink, pečivo atd.) všechny OŘECHY, dýňová/slunečnicová SEMÍNKA, LÉKOŘICE | Gumové/tvrdé/máslové BONBÓNY, ŽELÉ, bonbóny marshmallow, mentolové a ovocné PASTILKY, KARAMELY, turecký MED, neslaný POP-CORN, TYČINKY a PRECLÍKY |
COCA-COLA, PIVO a další sycené nápoje | STOLNÍ A MINERÁLNÍ VODY, i s příchutí; 1dcl vína, čaj |
LUŠTĚNINY (hrách, fazole, čočka, cizrna, boby; včetně sóji a sojového masa, arašídů) | Bílá RÝŽE, TĚSTOVINY, KUS-KUS, zelené FAZOLOVÉ LUSKY, POHANKA |
VÝROBKY Z CELOZRNNÉ MOUKY (pečivo, chléb) | BÍLÉ PEČIVO, BÍLÝ CHLÉB; pečivo z kukuřičné/ rýžové mouky, PITA chléb, koblihy/pirohy z kynutého těsta, croissant |
OVESNÉ VLOČKY, OTRUBY, MÜSLI | |
DROŽDÍ, PRÁŠEK DO PEČIVA | |
INSTANTNÍ VÝROBKY (polévky, polotovary, sušená smetana do kávy, nápoje z automatu, pudink, instantní káva!); HOTOVÉ POKRMY z MASA, RYB a DRŮBEŽE – pizza, hot-dog aj. SMAŽENÉ BRAMBŮRKY | DOMÁCÍ POLÉVKA, VAŘENÉ POKRMY (z čerstvých či čerstvě zmražených surovin), zrnková či překapávaná káva (max. 1 šálek denně), čaj |
V maximální možné míře je nutné vyhýbat se potravinám s fosfátovými aditivy (E 338 – kyselina fosforečná, E 339 – fosforečnany sodné, E 340 – fosforečnany draselné, E 341 – fosforečnany vápenaté, E 342 – fosforečnany amonné, E 342 – fosforečnany hořečnaté, E 450 – difosforečnany, E 451 – trifosforečnany, E 452 – polyfosforečnany), u kterých je vysoká vstřebatelnost do organismu.