CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Zátěžová echokardiografie

Zátěžová echokardiografie

Klidové echokardiografické vyšetření může být s normálním nálezem i u pacientů s významnou stenózou (zúžením) věnčitých (koronárních) tepen, protože menší nároky srdce na cévní zásobení za klidových podmínek mohou být uspokojeny i přes zúženou tepnu. Klidovým echokardiografickým vyšetřením tak není možno přímo zjistit stenózy věnčitých tepen ani průchodnost stentů zavedených do koronárních tepen Proto se u pacientů s podezřením na ischemickou chorobu srdeční (ICHS, zúžení věnčitých tepen vedoucí k infarktu) používá zátěžová echokardiografie. Při zátěži vzniká nepoměr mezi zvýšenou potřebou kyslíku pro srdeční sval a nemožností zúžené tepny tyto nároky pokrýt. Pacienti přitom pociťují bolesti na hrudi (ale mohou být i bez příznaků, tzv. němá ischémie), echokardiograficky v té době zjišťujeme lokální poruchy stažlivosti srdce nebo celkové snížení srdeční funkce.

Dalším důvodem zátěžové echokardiografie je zhodnocení významnosti chlopenních vad při zátěži (zda nedochází ke zhoršení vady a následnému snížení funkce srdce).

Pokud je srdeční funkce již snížena (z důvodu chlopenní vady nebo ICHS) lze pomocí vyšetření dobutaminem stanovit přítomnost funkční rezervy srdce.

K zátěžovému echokardiografickému vyšetření se používá ergometrie (pacient šlape na speciálně upraveném zátěžovém zařízení) nebo podáváme nitrožilně dobutamin (lék, který stimuluje srdce a nahrazuje tělesnou zátěž).

Co se děje při vyšetření?

Při ergometrické zátěži se pacient posadí na speciálně upravené zátěžové zařízení, které umožňuje současné šlapání a echokardiografické vyšetřování (šlape se na nakloněné rovině). Postupně je zvyšována zátěž podobně jako u bicyklové ergometrie. Během celého vyšetření je prováděno echokardiografické vyšetření přes hrudní stěnu. V pravidelných intervalech je měřen krevní tlak a tepová frekvence. Nejsou podávány žádné léky, žilní přístup (kanyla) se nezavádí.

Při dobutaminovém vyšetření je pacient uložen na lůžko, je nutné zavést kanylu k aplikaci léku. Dobutamin je podáván nepřetržitě infuzí do žíly ve zvyšujících se dávkách až do konečné dávky podle cíle vyšetření. Malé dávky používáme k posouzení funkční rezervy srdce. Vysoké dávky jsou používány ke zjištění ICHS (nemoc věnčitých tepen). Během celého vyšetření je prováděno echokardiografické vyšetření přes hrudní stěnu. Po celou dobu je monitorováno EKG a v pravidelných intervalech je měřen krevní tlak.

Pracoviště zátěžové echokardiografiePracoviště zátěžové echokardiografie

Příprava

Před dobutaminovým vyšetřením je nutné 4 hodiny nejíst (neužívat ani léky, resp. užít chronické léky dříve než 4 hod. před vyšetřením), nepít, nekouřit. Většinou se před vyšetřením vysazují léky zpomalující tepovou frekvenci, tzv. betablokátory – určí odesílající lékař. 

Rizika a komplikace výkonu

Většina nežádoucích účinků je nezávažná, souvisí s podáním dobutaminu (sucho v ústech, bolesti hlavy, bušení srdce, pocity brnění končetin) a odezní do několika minut po ukončení infuze s dobutaminem.

Závažné nežádoucí účinky (závažné srdeční arytmie, akutní infarkt) se vyskytují u méně než 1 % vyšetření. Tyto komplikace lze úspěšně zvládnout. Riziko úmrtí při vyšetření je velmi nízké 1-2 promile.

Zde je možné si stáhnout formulář informovaného souhlasu s prováděným vyšetřením.


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2016. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím