CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Právo/ Srdce na telefonu

Právo/ Srdce na telefonu

K fascinujícím vymoženostem současné medicíny patří přístroje, které umožňují neustále sledovat srdce nemocného člověka. Přes satelit, telefonní síť nebo prostřednictvím internetu.

Mají smysl hlavně u lidí, u kterých hrozí srdeční selhání a jiné vážné komplikace srdečních nemocí. Takovým pacientem byla i žena z Krucemburku. Trpěla těžkými poruchami srdečního rytmu. Vyvolaly u ní dokonce srdeční zástavu. Lékaři ji sice zachránili, poruchy však dál ohrožovaly její zdraví i život.

Neustálý dohled elektroniky

Kardiologové z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) jí voperovali malý kardioverter-defibrilátor, který si umí s poruchami srdečního tepu poradit. A domů dostala speciální mobilní jednotku. Má ji v ložnici u postele. Plastová krabice, velká asi 30x20 centimetrů, je nabitá elektronikou. Dokáže pomocí bezdrátového spojení komunikovat s defibrilátorem a přes mobilní síť i s počítačem v IKEM. Co je pro lékaře nejdůležitější: průběžně zaznamenává informace o stavu srdce a jeho chování. Případně o stavu defibrilátoru, baterie, elektrod atd. Pokud se začne dít něco mimořádného, načte potřebná data a pošle je kardiologovi, který slouží v IKEM. Prostřednictvím počítače, mobilu anebo faxu ho upozorní i na mimořádnou situaci. Lékař navíc dostane přesné informace o tom, co se děje. Může se rychle rozhodnout, co dělat dál. Říká se tomu sledování na dálku (anglicky remote monitoring).

Přístroj je varoval: nefunguje elektroda!

Lékař v IKEM dostal od přístroje pro sledování srdce na dálku zprávu, že pacientka nemá v pořádku jednu z elektrod u svého defibrilátoru. Okamžitě ji přijali do IKEM. Kdyby ženu totiž začala ohrožovat srdeční zástava, miniaturní přístroj by jí s porušenou elektrodou nedokázal pomoci.

Stojím v operačním sále tohoto špičkového pracoviště a vidím, jak operatér MUDr. Kamil Sedláček vyměňuje jednu z elektrod a zavádí ji podklíčkovou žilou až do srdce. Na konci elektrody je tenká spirálka. Jako jemný šroub se zanoří do srdeční stěny, aby pevně držela na správném místě. Odtud může defibrilátor snímat potřebné údaje a zároveň tudy stimulovat srdce. Ještě před tím, než začali šít řez u klíční kosti, elektrodu i přístroj vyzkoušeli. Fungoval bez problémů. Žena měla štěstí. Monitoring na dálku ji uchránil od zbytečných komplikací....

Tlak na efektivitu

Nejrozšířenější je monitorování na dálku tam, kde uspoří nejvíc peněz: v USA, Kanadě, Austrálii a v dalších zemích. Pacienti nemusí díky němu tak často ke kardiologům a ušetří tedy čas i prostředky za cestu do nemocnice, někdy dost dlouhou. Zdravotní pojišťovny navíc neplatí za práci lékaře, která je tam drahá, protože potřebná data dodá přístroj. Ale to není jediná úspora. Kardiolog Stefan Sack z univerzitní kliniky v Essenu vysvětluje, že na běžnou kontrolu jednoho pacienta potřebuje zhruba půl hodiny. Tedy tolik, kolik mu zabere kontrola údajů získaných od všech jeho pacientů pomocí monitorování na dálku.

Hlavní smysl této služby však spočívá ještě v něčem jiném. "Z průběžných informací o chování srdce můžeme předvídat možné potíže," říká MUDr. Kamil Sedláček z kardiologie v IKEM. "Případně můžeme včas upravit léčbu, abychom předešli vážnějším problémům, do nichž by se nemocný člověk mohl dostat." Lékaři mají navíc nepřetržitý přehled o jeho stavu i o chování přístroje.
Kardiostimulátor nebo kardioverterdefibrilátor dostane jen v IKEM 500 lidí každý rok. Monitorování na dálku proto může být jednou z cest, jak efektivněji využít čas i schopnosti špičkových specialistů, kteří jsou zavaleni prací...

Plné znění článku: STYL, příloha deníku Právo 3. 8. 2010, autor P. Veselý


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2016. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím