CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Nový katetr pomáhá pacientům s plicní arteriální hypertenzí

Nový katetr pomáhá pacientům s plicní arteriální hypertenzí

Kardiologové v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny začali jako první ve střední a východní Evropě používat pro pacienty s plicní arteriální hypertenzí nový druh katetru, který se zavádí pomocí unikátního navigačního systému do centrálního žilního řečiště periferní cestou - místo vpichu v oblasti krku se katetr zavádí do žíly na paži. Říká se mu PICC (peripherally inserted central catheter). Pro dlouhodobě nemocné je mnohem výhodnější než dosud užívaný systém, a to jak z hlediska bezpečnosti a pohodlí, tak i několikanásobně delšího intervalu pro výměnu. Navíc je pro organismus periferní zavedení katetru i méně zatěžující, protože při něm není potřeba RTG kontrola.

Paní Alena Pokorná byla první pacientkou s plicní arteriální hypertenzí, které lékaři nový katetr pomocí unikátního navigačního systému zavedli. „Pro mě je to opravdu velká úleva, velmi mi to pomohlo. Člověk se o ten katetr sice musí starat, ale je to mnohem méně časově náročné a hlavně, teď už je to bezvadné. Nic mě nebolí, nic mě neobtěžuje, v ničem mě to neomezuje. Já jsem nadšená z toho, že můžu chodit, že prostě si dojdu, kam potřebuju, protože do nedávna jsem třeba na kole ujela sotva 50 metrů a dál to nešlo,“ vysvětluje.

První velkou výhodou PICC je jeho zavádění. To probíhá za kontroly ultrazvukem a o přesné navedení katetru žílami do srdce se pak už postará speciální navigační systém. Celý výkon proto probíhá bez rentgenové kontroly a potřeby kontrastních látek. Proto není potřeba pacienta přesouvat na zákrokový nebo katetrizační sál a zavedení probíhá přímo na lůžku. Pro pacienty je centrální žilní katetr zavedený z periferní žíly výhodnější hlavně v tom, že jej není nutné tak často měnit. „Může být, při dobré ošetřovatelské péči a spolupráci s nemocným, zavedený až rok, což oproti třem až čtyřem týdnům v případě dosud užívaného systému, znamená mnohem větší komfort pro nemocného. To se odráží i na nákladech. Pořizovací cena novinky je sice přibližně 5 000 Kč, ale oproti 1 500 Kč vynaloženým každý měsíc v případě klasického katetru, je úspora značná. Samotný katetr je i mnohem tenčí - průměr je oproti předchůdci poloviční,” vysvětluje výhody MUDr. Hikmet Al-Hiti, Ph.D., lékař, který se o pacienty s plicní arteriální hypertenzí stará.

Plicní arteriální hypertenze je onemocnění, které je charakterizováno vysokým krevním tlakem v plicních cévách. Ten, pokud je dlouho neléčený, vede ke zhoršení práce pravé komory srdeční. To se může projevovat pocity ztíženého dýchání (dušností), bolestmi na hrudníku, otoky dolních končetin, nechutenstvím, únavou, bušením srdce, slabostí, stavy závratí až mdlob. „Je to onemocnění s velmi nepříznivým průběhem, které dramaticky ovlivňuje život pacientů. Pokud se neléčí, je prognóza špatná a průměrné přežití může být necelé 3 roky. Na druhou stranu, při včasné diagnóze lze výrazně ovlivnit kvalitu života nemocných a délku jejich života. Zákeřnost onemocnění je v tom, že příznaky jako dušnost mohou být způsobeny řadou jiných, běžnějších chorob a na plicní arteriální hypertenzi se nepomyslí. Přestože je toto onemocnění poměrně vzácné, je potřeba o něm vědět. Může postihnout jedince všech věkových skupin, ale nejčastěji se vyskytuje u žen mladšího až středního věku,“ říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc, přednosta Kliniky kardiologie IKEM.

Lékaři v IKEM chtějí použití tohoto katetru postupně rozšířit i pro další stavy, kde je potřeba zavedení centrálního žilního katetru. „Kromě pacientů s plicní arteriální hypertenzí, kteří přes katetr mohou dostávat dlouhodobě léky, chceme pomocí PICC ulevit i nemocným se syndromem krátkého střeva závislým na umělé, tzv. parenterální výživě. Znamená to pro nás další krok ke spuštění programu transplantace tenkého střeva. Právě tito pacienti mohou při čekání na transplantaci z použití systému PICC velmi profitovat. Stejně tak bychom rádi tento katetr zaváděli i pacientům se srdeční podporou, kteří musí být pod neustálým dohledem a časté výměny katetrů jsou pro ně velmi nekomfortní,“ doplňuje ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D. 

Pro názornost nabízíme ke shlédnutí video.


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2016. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím