Katetrizační léčba fibrilace síní představuje poměrně složitý výkon, jehož základem je elektrická izolace svaloviny obklopující plicní žíly. Právě proto se tento výkon stal prvním, u něhož se - po plném osvědčení navigačních a mapovacích systémů - uplatnil robotický přístup, užívaný dosud především v chirurgických oborech. Umožňuje totiž standardizací tohoto obtížného výkonu značnou preciznost v ovládání katetru (lokalizace, tlak na tkáň) a také nižší expozici pacienta i personálu rentgenovému záření, což jsou nezbytné předpoklady úspěšnosti. Hlavní výhodou robotického systému je však navigace v trojrozměrné elektronanatomické mapě srdečních oddílů, a dokonce v trojrozměrném obrazu získaném pomocí počítačové tomografie či magnetické rezonance. Pohyb katetru lze kontrolovat i intrakardiální echokardiografií, při níž je přímo do srdce zavedena tenká echokardiografické sonda; tak lze při robotickém výkonu prakticky vyloučit užití rentgenového záření. Předpoklad je jediný - aby si kardiolog osvojil zcela nový přístup, při němž katetr ovládá na dálku a řídí se přitom pouze pohybem ikony katetru v trojrozměrné mapě na displeji, hodnotami tlaku katetru na tkáň, případně intrakardiální echokardiografií.
V České republice se v současné době provádí asi 4 000 katetrizačních ablací ročně, přičemž největší počty vykazují Kardiologická klinika IKEM pod vedením prof. MUDr. Josefa Kautznera, DrSc., a Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce v čele s doc. MUDr. Petrem Neužilem. A právě tato dvě pracoviště, která mají celosvětově největší zkušenosti s tímto způsobem léčby, nyní otevřela, spolu s 1. lékařskou fakultou UK a její II. interní klinikou - klinikou kardiologie a angiologie, v prostorách společné Experimentální laboratoře srdeční elektrofyziologie na Fyziologickém ústavu 1. LF UK první evropské školicí centrum pro výuku katetrizační ablace fibrilace síní pomocí robotické technologie…
Plné znění článku: Medical Tribune 12. 4. 2010
