Praha - Kardiostimulátor patří dnes k běžné lékařské praxi při léčení poruch rytmu srdce pomocí elektrických impulzů. Život prodlužuje nemocným o desítky let a ve světě bylo dosud implantováno přes dva miliony těchto přístrojů. Před 50 lety, kdy byl 8. října 1958 voperován kardiostimulátor prvnímu člověku na světě, Švédu Arne Larssonovi, měl přístroj průměr hokejového puku a vážil přes dva kilogramy. Nyní mohou některé kardiostimulátory měřit jen tři centimetry a vážit 30 gramů. U příležitosti výročí otevřela klinika kardiologie pražského IKEM nový implantační sál.
Kardiostimulátor je malá plochá krabička, která je člověku všitá pod kůži a jejíž elektrody jsou protáhnuty žílami do srdce. Nahrazuje tak částečně funkci tzv. sinusového uzlu, který se o srdeční rytmus stará v těle zdravého člověka. Moderní kardiostimulátory, jejichž miniaturizaci umožnily mikroprocesory, umí reagovat například na aktivitu člověka a přizpůsobit frekvenci srdečního tepu fyzické námaze. Životnost moderních kardiostimulátorů je pět až 26 let. Omezuje je především kapacita baterie.
Poslední novinkou je "home monitoring", kdy na srdce prakticky nepřetržitě dohlížejí odborníci z dálky. Kardiostimulátor v sobě totiž má komunikační čip, který bezdrátově přenáší údaje do vysílače. Ten vypadá jako mobilní telefon. Jednou denně se pak spojí s centrem a odešle tam údaje o srdci, ale třeba i stavu baterie.
V Československu byl první kardiostimulátor voperován v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v roce 1962. Nyní je v ČR na pomoc kardiostimulátoru odkázáno zhruba 80.000 lidí.
Život s kardiostimulátorem není nijak složitý. Pacienti by se pouze neměli dostat do kontaktu se silným elektrickým polem. "To by znamenalo třeba vylézt na nějaký televizní vysílač nebo se ocitnout se příliš blízko průmyslovým svářečkám," řekl primář kardiologické kliniky pražské střešovické nemocnice Libor Kameník, který letos v červenci implantoval prvnímu českému pacientovi přístroj nové generace Cylos 990, který lze snadno programovat. Rizikem mohou být podle Kameníka mobily, které by se ke kardiostimulátoru neměly přiblížit na menší vzdálenost než deset centimetrů.
Švéd Arne Larsson si díky kardiostimulátoru prodloužil život o 43 let. K jeho zavedení 8. října 1958 byl donucen po otravě z ústřice z roku 1955, kdy pracoval jako inženýr na Asuánské přehradě v Egyptě. Kardiostimulátor mu zavedli v Karolinské nemocnici v Solně kardiochirurg Ake Senning s inženýrem Runem Elmquistem....
Plné znění: Financninoviny.cz | 7.10.2008 | rubrika: Hlavní strana | strana: - | autor: ČTK
Plné znění: Mednews.cz | 18.9.2008 | rubrika: Aktuality | strana: - | autor: Robert Míka hš
