CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Echokardiografie jícnová

Echokardiografie jícnová

V některých situacích je echokardiografické vyšetření přes hrudník nedostačující, protože je pacient hůře vyšetřitelný nebo jsou vyšetřované oblasti srdce z hrudníku nepřístupné. V těchto případech provádíme vyšetření jícnovou echokardiografií. Základní princip vyšetřením je shodný s normálním echokardiografickým vyšetřením. Rozdíl je v tom, že se ultrazvuková sonda nepřikládá na hrudník, ale je umístěna na konci tzv. endoskopu (tenké, ohebné a řiditelné trubičky), který se ústy zavádí do jícnu. Jde o podobný přístroj, který se používá k zobrazování při vyšetření žaludku nebo jícnu.

Co se děje při vyšetření?

Po zvláštní přípravě (podání léků proti zvracení jako je Torecan a léků na celkové uklidnění jako Dormicum do žíly tenkou kanylou) je znecitlivěna speciálním speciálním sprejem (Xylocain) zadní část ústní dutiny a hltanu. Poté se zavede ohebná vyšetřovací sonda potřená znecitlivujícím gelem (Mesocain) na kořen jazyka a pacient je vyzván k polknutí. V tento okamžik se sonda zavede do jícnu nebo horní části žaludku. Dále se pacient uloží na bok a probíhá vlastní vyšetření, které není bolestivé. Díky blízkosti jícnu a zadní stěny srdce je možné vyšetřit srdce mnohem přesněji než ze stěny hrudníku.

Během celého vyšetření je pacient napojen na EKG a pod dozorem vyšetřujícího lékaře a vyškolené zdravotní sestry. Vlastní vyšetření trvá 20-40 minut, v závislosti na složitosti nálezu.

Echokardiografie jícnová

Hrozí nějaké komplikace?

Komplikace vyšetření jsou ojedinělé, nejčastěji jde o podráždění sliznice hltanu a jícnu, které může způsobit přechodnou bolestivost při polykání. Použité léky mohou vyvolat alergickou reakci. Proto je třeba informovat vyšetřujícího lékaře o případných předchozích polékových reakcích, zvláště o reakcích na znecitlivující léky (Mesocain).

Riziko vážných komplikací je velmi nízké (okolo 1-2 promile). Jedná se o poranění žaludku, jícnu, nebo hltanu, ke kterým může dojít prakticky jen u pacientů s předchozím onemocněním těchto orgánů. Je tedy nutné informovat vyšetřujícího lékaře o proběhlých onemocněních zažívacího ústrojí (zánět, poleptání nebo kýla jícnu, vředová choroba žaludku, krvácení nebo předchozí operace těchto orgánů). Další popsanou, avšak velmi vzácnou komplikací může být zápal plic, pokud by došlo při vyšetření k zvracení a k vdechnutí zvratků. Proto je nutné provádět vyšetření nalačno.

Příprava před vyšetřením

Před vyšetřením nelze 4 hodiny pít a jíst. V této době by neměly být polykány ani běžně užívané léky. U osob s pomalým trávením (např. u diabetiků s neuropatií) nelze jíst a pít 6 hodin. V případě nejasností je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.

Po vyšetření se z důvodu rizika vdechnutí potravy po znecitlivění hltanu nesmí ještě 1 hodinu nic jíst ani pít.

Často jsou při vyšetření podávány zklidňující léky, proto nelze v těchto případech ihned po vyšetření řídit motorové vozidlo nebo provádět jiné nebezpečné činnosti. Zejména starší nemocní by měli na vyšetření přijít v doprovodu další osoby.

Zde je možné si stáhnout formulář informovaného souhlasu s prováděným vyšetřením.


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2024. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Portál
Pošta
Intranet
PACS


Zlatokop
Vema
MIS
Varování

Zavřít