Transplantace jater je komplexní léčebná metoda určená především pro nemocné s jaterním selháním. Pacientům s jinak nevyléčitelným a většinou smrtelným onemocněním jater přináší naději na dlouhodobé a kvalitní přežití. První transplantace jater u člověka byla provedena v roce 1963. Od osmdesátých let dvacátého století se stala běžnou léčebnou metodou. Pro pacienty v České republice je dostupná od poloviny devadesátých let minulého století. Základem transplantace jater je složitý chirurgický zákrok. Na operaci navazuje specializovaná pooperační péče, postupná rehabilitace a návrat do běžného života.K zachování funkce transplantovaných jater je nezbytná celoživotní léčba, jejímž základem je podávání léků bránících odhojení přenesených jater.Ačkoliv počátky transplantací orgánů byly spojenys nejistým výsledkem, v současnosti jsou vyhlídky nemocnýchpo transplantaci jater velmi dobré. Rok po operaci přežívá přibližně 90 % příjemců, více než 2/3 nemocných přežívá po operaci 10 let i déle.
Funkce jater a projevy jaterních chorob:
Játra jsou uložena v pravé horní části dutiny břišní. Jejich hlavní funkcí je přeměna živin. Výživné látky z potravy,které se vstřebávají ve střevě, jsou krví přiváděny do jater. Tam probíhá jejich úprava. Část těchto látek se v játrech ukládá do zásoby. V játrech také probíhá výroba některých bílkovin nezbytných k výstavbě těla a rovněž se zde tvoří bílkoviny potřebné ke srážení krve. V játrech se tvoří žluč. Některé součásti žluči jsou důležité pro správnou činnost trávicího ústrojí, jiné se vylučují žlučí do střeva jako látky odpadní a odcházejí z těla stolicí.Žlučí jsou též odstraňovány z těla různé cizorodé látky, které nemohou být vyloučeny ledvinami, např. ně-které léky.Pokročilá jaterní onemocnění jsou často spojena se selháváním funkce jater. Poruchy jaterních funkcí se projevují slabostí, žlutým zbarvením očí a kůže (žloutenkou),světlou stolicí a tmavou močí. Může se objevit zvýšená krvácivost a zvětšování objemu břicha volnou tekutinou v dutině břišní (ascites). Objevují se poruchy paměti a myšlení (zmatenost). V pokročilých fázích jaterního selhání může nemocný upadnout do bezvědomí. Vážnou komplikací je krvácení z jícnových varixů. Neléčená pokročilá jaterní onemocnění končí smrtí, protože bez fungujících jater nemůže člověk žít ani několik dní.
Co je podstatou transplantace jater:
Základem transplantace jater je chirurgická operace, při které jsou z těla příjemce odstraněna nemocná játra a na jejich místo jsou vložena a do krevního oběhu zapojena játra nová. Většinou se jedná o celá játra zemřelého dárce přibližně stejné postavy, jako je příjemce.Jaterní tkáň, která je takto přenesena z organizmu dárce do těla příjemce, je označována jako jaterní štěp. Játra se při transplantaci umísťují na místo původních jater a rovněž propojení cév, přivádějících krev do jater a odvádějících krev z jater, odpovídá stavu před operací. Žlučovod vycházející z jater dárce (trubice, která odvádí žluč z jater do střeva) se napojí buď na žlučovod příjemce nebo přímo na střevo příjemce. V některých případech je třeba použít pouze část jater od mrtvého nebo i živého dárce. Tento postup je využíván především u malých příjemců, (zejména u dětí). Transplantace jater od živého dárce se začaly provádět v důsledku nedostatku zemřelých dárců. Součástí transplantace jater je tedy i odběr a úprava orgánu od dárce, mrtvého nebo živého.V průběhu operace nebo bezprostředně po ní začíná imunosupresivní léčba, jejíž podstatou je podávání léků, které brání odhojení transplantovaných jater. Tato léčba pak příjemce doprovází po zbytek života.
Pobyt v nemocnici po transplantaci jater:
Po vlastním chirurgickém zákroku následuje léčba, na které se podílí více specialistů. Úspěšná transplantace jater vyžaduje součinnost multidisciplinárního týmu, jehož základem je transplantační chirurg, hepatolog a anesteziolog-intenzivista. Tito odborníci obvykle zajišťují péči již před transplantací,a to zejména u pacientů, kteří byli před transplantací v těžkém stavu. Bezprostředně po transplantaci je nemocný hospitalizován na jednotce intenzívní péče. Často potřebuje po určitou dobu umělou plicní ventilaci a nitrožilní výživu, protože první dny není schopen přijímat potravu ústy. Poměrně rychle se však může začít pohybovat, postupně nabývá soběstačnost a je přeložen na běžné pooperační oddělení. Doba pobytu na nemocničním lůžku je dána především tíží základního onemocnění před transplantací a případnými komplikacemi,se kterými je potřeba při složitém zákroku počítat. Pobyt v nemocnici je nezbytný především k vyhledávání časných příznaků komplikací a jejich léčbě. Po několika týdnech je většina nemocných propuštěna domů a další léčba probíhá ambulantně.
Transplantační tým:
Úspěšné provedení transplantace jater vyžaduje týmovou spolupráci mnoha odborníků. Transplantační chirurg je lékař, který provádí vlastní operaci, včetně odběru jaterního štěpu z těla dárce a jeho úpravy. Provádí vynětí nemocných jater z těla příjemce a implantaci jaterního štěpu. Podílí se podstatnou měrou na pooperační péči. Rovněž je to lékař, který řeší případné chirurgické komplikace výkonu. S transplantačním chirurgem se setkáte již před transplantací v průběhu předtransplantačního vyšetření. Je to lékař,který je ze všech nejvíce oprávněn Vám zodpovědět otázky týkající se Vaší operace. Anesteziolog-intenzivista je lékař, který zajišťuje Vaši narkózu a sleduje Vás v průběhu operace. Rovněž se o Vás bude starat v prvních dnech po operaci, zejména v době, kdy budete ještě potřebovat umělou plicní ventilaci a budete pobývat na jednotce intenzívní péče. Také s anesteziologem se seznámíte již během předtransplantačního vyšetření a budete mít možnost s ním o průběhu narkózy i pooperační péče mluvit. Hepatolog je specialista na onemocnění jater. V jeho péči budete v době před transplantací, kdy budete vyšetřováni jako možní kandidáti transplantace jater. Je to rovněž lékař, který se bude podílet na Vaší péči po transplantaci jater, především tehdy, vyskytnou-li se komplikace. O většinu z Vás se rovněž bude starat dlouhodobě i po propuštění z nemocnice.
Transplantační koordinátorka:
je sestra-specialistka,která se o Vás stará od Vašeho doporučení do transplantačního centra. Vyřizuje velkou část administrativní práce potřebné k vedení čekací listiny. Bude Vás informovat o Vašem zařazení na čekací listinu i případných změnách. Sleduje Váš zdravotní stav po dobu čekání na listině. Je školena k podávání informací o transplantační péči, o možných komplikacích a o správné životosprávě po transplantaci jater a zejména o užívání léků. Vede o Vás dokumentaci, organizuje Vaši dlouhodobou péči a je připravena Vám všestranně pomáhat. Je prostředníkem mezi Vámi a ostatními členy transplantačního týmu. Ambulantní sestry zajišťují péči o Vás po propuštění z nemocnice. Budete se s nimi setkávat během pravidelných návštěv, kdy Vám budou provádět odběry krve na potřebná laboratorní vyšetření a podávat Vám některé informace o užívaných lécích. Obracejte se na ně ohledně termínů ambulantních kontrol. Můžete se u nich rovněž informovat o změnách v užívání léků, které stanoví během kontroly váš ošetřující lékař.V transplantačním centru pracuje celá řada dalších lékařů - specialistů,kteří se významně podílejí na zdárném průběhu transplantace. Rentgenolog bude hodnotit Vaše rentgenové snímky a provádět ultrazvuková vyšetření, bude se ale podílet i na řešení komplikací. Gastroenterolog bude provádět endoskopická vyšetření dutých orgánů trávicího systému a žlučových cest v případě komplikací. Hematolog se zabývá především léčbou odchylek v krevním obraze a změnami krevní srážlivosti. Mikrobiolog hledá původce případných infekčních komplikací. Významným členem týmu je psycholog a psychiatr, kteří hodnotí Váš psychický stav. Jsou rovněž připraveni pomáhat Vám zvládat často nelehkou duševní situaci. Všichni tito odborníci se účastní porady, která má rozhodnout, zda je pro Vás transplantace jater vhodnou léčebnou metodou. Této poradě říkáme indikační skupina programu transplantace jater. Výsledkem kladného rozhodnutí indikační skupiny je Vaše zařazení na čekací listinu. Program transplantace jater rovněž spolupracuje s řadou dalších specialistů – gynekologem, nefrologem(specialista na onemocnění ledvin), kardiologem (specialista na onemocnění srdce), plicním specialistou, kožním lékařem, specialistou pro nervové nemoci a s dalšími odborníky, kteří mají zkušenosti ze svého oboru s vyšetřováním a léčbou u nemocných po transplantacích orgánů.
