CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma

Tiskové zprávy

Číst více

Na Klinice kardiologie IKEM byl dnes předán pacientovi s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem další systém pro vzdálenou kontrolu přístroje, CareLink firmy Medtronic. Tento systém umožňuje vzdálenou kontrolu implantovaného přístroje v předem naplánovanou dobu i sledování stavu pacienta, neboť data jsou ošetřujícímu lékaři k dispozici on-line na zabezpečeném webovém rozhraní. Zahájení provozu tohoto systému v pražském IKEM představuje významné rozšíření stávajících možností dlouhodobého sledování pacientů se závažnými srdečními arytmiemi.

„Monitorování pacientů a jejich přístrojů na dálku se postupně stává běžnou praxí a představuje významný trend v rozvoji moderní medicíny. Umožňuje mít prakticky nepřetržitý dohled nad správnou funkcí implantovaných přístrojů a zdravotním stavem pacientů bez nutnosti častých kontrol v našich ambulancích, které jsou ekonomicky náročné a zatěžují pacienty i lékaře,“ říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM v Praze. V České republice je ročně pacientům s onemocněním srdce voperováno několik tisíc kardiostimulátorů, kardioverterů-defibrilátorů nebo komplexních přístrojů umožňujících léčbu srdečního selhání pomocí synchronizované stimulace obou srdečních komor. Následné sledování s nutností kontroly implantovaných přístrojů bývá obvykle prováděno v pravidelných intervalech v závislosti na závažnosti stavu pacienta v odstupu 3-12 měsíců a až dosud vždy vyžadovalo návštěvu specializovaného centra.

Systémy umožňující sledování přístrojů na dálku představují pro pacienty a lékaře zásadní pokrok. Pacienti jsou po implantaci přístroje vybaveni mobilní jednotkou, která v určených časových intervalech odečítá důležité technické parametry umožňující posouzení správné funkce přístroje i životnost jeho baterie a dokáže včas odhalit případné technické poruchy vyžadující zásah lékaře. Zvyšuje se tak bezpečnost pro pacienta. Systém Care Link dále umožňuje získávat celou řadu cenných dat o zdravotním stavu pacienta, například informace o srdeční frekvenci, fyzické aktivitě, výskytu srdečních arytmií či hrozícím zhoršení srdečního selhání. Všechny informace jsou z přístroje anonymně a kódovaně přenášeny mobilní či pevnou telefonní sítí a lékař je má k dispozici na zabezpečené internetové aplikaci. Případné poruchy nebo informace o závažném zhoršení stavu nemocného (například vznik život ohrožující arytmie) jsou zdravotníkům doručeny okamžitě pomocí faxové zprávy, e-mailu nebo sms. V současnosti probíhá několik celosvětových klinických studií, které by měly ověřit, zda se tímto způsobem předejde řadě hospitalizací v důsledku zhoršení srdečního selhání, nebo zda se podaří léčit dříve a účinněji komorové arytmie. Současně jsou sbírána data o ekonomické náročnosti této metody sledování nemocných v porovnání s četnými návštěvami ambulancí.

„Využití systémů umožňujících dálkové monitorování pacientů a jejich implantabilních přístrojů spojuje několik důležitých priorit naší práce,“ dodává MUDr. Kamil Sedláček z pražského IKEM, který tento systém využívá ve své každodenní praxi. „Zaručuje bezpečnost a komfort pacientů a umožňuje lepší využití ekonomických a personálních prostředků, které jsou ve zdravotnickém systému k dispozici.“

Pražský IKEM nyní budou následovat i další specializovaná kardiologická centra.


Číst více

Už 25. výročí první implantace kardioverteru-defibrilátoru, který zachraňuje život pacientům s život ohrožujícími arytmiemi, si letos připomíná Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Při této příležitosti se v IKEM pořádá mezinárodní sympozium, kde vystoupí přední evropští odborníci.

Pražský IKEM byl prvním pracovištěm ve východní Evropě, kde byl v roce 1984 pacientovi s opakujícími se život ohrožujícími komorovými arytmiemi naimplantován první kardioverter-defibrilátor (ICD). „Kromě pacientů, kteří již život ohrožující arytmii prodělali a byli úspěšně zachráněni, se dnes tyto přístroje implantují stále častěji nemocným, kteří mají zvýšenou míru rizika, že je taková arytmie postihne,“ říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Mohou to být pacienti s jinak zdravým srdcem, kde primární poruchou je pouze změněné šíření elektrického vzruchu v srdci, kterým přístroj poskytuje ochranu před závažnými poruchami srdečního rytmu. Stále více nemocných, kteří mají vysoké riziko náhlé smrti v důsledku komorových arytmií, však trpí srdečním onemocněním, které omezuje čerpací funkci srdce. I v tomto případě dokáže přístroj nemocnému zachránit život přerušením život ohrožující arytmie. „U části nemocných lze navíc využít srdeční resynchronizační léčbu, která díky stimulaci obou srdečních komor zlepšuje stav nemocných a zmírňuje projevy srdečního selhání,“ dodává prof. Kautzner.

Nejnovější generace ICD umožňuje dálkovou komunikaci s lékaři, a to buď automaticky pomocí mobilního komunikátoru nebo po připojení pacienta přes pevnou telefonní linku. Kontroly stavu implantovaného přístroje na dálku dovolují omezit počet pravidelných ambulantních návštěv pacientů, čímž se snižuje i pracovní vytížení zdravotnického personálu. Přístroje ale nabízejí i více - přenos dat, která vypovídají o stavu pacienta a o závažnosti srdečního selhání. V současné době probíhají klinické studie, jejichž cílem je prokázat, že tyto informace pomohou zlepšit kvalitu života pacientů a snížit počet hospitalizací v důsledku srdečního selhání.

V České republice každoročně narůstá počet implantací přístroje ICD. V současné době existuje 15 akreditovaných center, jež se touto léčbou zabývají. Přesto, že se jedná o velmi nákladnou péči (jeden ICD systém stojí okolo 800 tisíc až 1 milionu Kč), podařilo se díky spolupráci se zdravotními pojišťovnami zajistit, že ICD je naimplantován každému pacientovi, který splňuje indikační kritéria. V loňském roce bylo v ČR implantováno celkem 2.013 přístrojů a Klinika kardiologie IKEM se na tomto počtu podílela 349 implantacemi.

S cílem přizpůsobit ambulantní provoz Kliniky kardiologie IKEM novým požadavkům bylo vybudováno integrované ambulantní pracoviště pro pacienty se srdečním selháním. Kromě dosud běžných ambulantních kontrol nemocných se srdečním selháním nebo po transplantaci srdce by mělo umožnit i vyšetřování pacientů s implantovanými přístroji a lepší nastavení přístrojů pomocí echokardiografie. Součástí pracoviště, které bylo otevřeno počátkem tohoto října, je i katetrizační sál, kde se provádějí odběry vzorků tkáně ze srdce pacientů po transplantaci srdce a měření tlaku v plicním řečišti u nemocných s plicní hypertenzí nebo pokročilým srdečním selháním.


Číst více

Přesně před 20 lety byla v České republice poprvé odstraněna porucha srdečního rytmu moderní metodou tzv. katetrizační ablace radiofrekvenčním proudem. Výkon provedli lékaři Kliniky kardiologie IKEM spolu s americkou lékařkou Cynthií Tracey. Dnes je tato metoda dostupná všem pacientům v ČR a Česko se tak řadí mezi nejvyspělejší evropské země co do počtu prováděných výkonů - podle tzv. White Book Evropské asociace srdečního rytmu (EHRA) zaujímá počtem výkonů 8. místo v Evropě - i co do jejich spektra.

Poruchy srdečního rytmu (neboli srdeční arytmie) představují významný problém. Jednak svým častým výskytem a jednak svými důsledky. Přesný výskyt všech významných arytmií není znám, ale existují kvalifikované odhady pro některé typy arytmií. Například nejčastější srdeční arytmie – fibrilace síní – postihuje asi 1 až 2 % populace a počet nemocných každým rokem narůstá. Hlavním důvodem je zejména stárnutí obyvatelstva. Důležité je vědět, že tato arytmie může probíhat u některých lidí prakticky bez příznaků a prvním projevem může být některá z komplikací, jako je cévní mozková příhoda. „Přibývají však i komorové arytmie, protože roste počet pacientů se srdečním selháním, kteří jsou těmito arytmiemi ohroženi ve zvýšené míře. Dále existuje řada arytmií, kde je skutečný výskyt v populaci ještě méně znám. Celkově bych odhadl, že arytmiemi, které jsou závažnější a nemocné skutečně obtěžují, mohou trpět 3 až 4 % obyvatel, tedy 300 - 400.000 Čechů," upozorňuje prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Někteří lidé však změny srdečního rytmu nemusí vnímat, proto lékaři doporučují u všech lidí nad 65 let věku alespoň jednou ročně provedení EKG a kontrolní vyšetření doktorem.

Moderní kardiologie radikálně změnila možnosti léčby širokého spektra srdečních onemocnění. Jedním z příkladů je odstranění poruch srdečního rytmu metodou katetrizační ablace, která prodělala v posledním desetiletí nebývalý vývoj. „Ten umožnilo především zavedení radiofrekvenčního proudu, který se mění v tkáni na teplo a umožňuje řízené zničení malého okrsku srdeční svaloviny, jenž zodpovídá za vznik nebo udržování arytmie," vysvětluje MUDr. Jan Bytešník, CSc., který se zasloužil o zavedení této metody u nás.

U některých arytmií je odstranění poměrně jednoduché a lze je provést pouhým mapováním za použití rentgenu a analýzy elektrických signálů z mapovacího katétru. Jiné arytmie (jako například fibrilace síní nebo komorové tachykardie) jsou velmi složité a vyžadují použití trojrozměrných mapovacích systémů nebo zobrazení pomocí intrakardiálního ultrazvuku. Výkon může trvat řadu hodin a vyžaduje od operatéra značné zkušenosti. Existují i arytmie, které ohrožují pacienta na životě a u nichž tudíž katetrizační odstranění představuje život zachraňující léčbu.

V současnosti se rozvíjejí i další nové metody, které by měly napomoci provést složitou katetrizační ablaci s co největší úspěšností a nejmenším rizikem. Jednou možností je
tzv. Medical Positioning System (MPS), což je určitá obdoba navigace pomocí GPS. „Místo satelitů jsou ale nad pacientem v zesilovači rentgenového přístroje elektromagnetické cívky a v jimi vysílaném elektromagnetickém poli je detekován s velkou přesností katétr obsahující speciální senzor. Zobrazení hrotu katétru v krátké rentgenové smyčce umožňuje následně pohybovat katétrem v srdci téměř bez potřeby rentgenového záření," popisuje výhody pro pacienta i operatéra MUDr. Robert Čihák, CSc., vedoucí Oddělení arytmologie Kliniky kardiologie IKEM.

Jinou novou technologií je senzor, který měří sílu kontaktu hrotu katétru s tkání a umožňuje tak bezpečné mapování - a podle předběžných údajů i účinnější odstranění arytmie. Rozvíjejí se i metody robotické navigace pohybu katétru, které činí katetrizační ablaci více standardizovanou a méně závislou na manuální zručnosti konkrétního operatéra. Klinika kardiologie IKEM patří k předním světovým centrům, která tuto metodu používají. „Tyto technologie se stále vyvíjejí a možná jednou změní provádění katetrizačních ablací, jako změnil autopilot létání," dodává prof. Kautzner.


Číst více

Jaro ve světové kardiologii patří tradičnímu Pražskému workshopu 
o katetrizačních ablacích. Ve dnech 18. - 20. března 2012 proběhne v české metropoli jeho 15. ročník. Ústředním tématem diskuzí budou strategie katetrizační léčby fibrilace síní. Hlavním organizátorem je Klinika kardiologie IKEM a Nadační fond Moderní léčba arytmií. V rámci této akce se uskuteční i přímé přenosy z katetrizačního sálu Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Srdeční arytmie jsou častým problémem pacientů ve vyspělých zemích, včetně České republiky. Nejčastější arytmií je fibrilace síní, která se vyskytuje asi u 1-2 % populace. A výhled do budoucnosti není optimistický. Do roku 2030 se očekává zdvojnásobení výskytu této arytmie. Podobně se zvyšuje výskyt komorových arytmií po infarktu myokardu.

Katetrizační ablace - tedy metoda, kterou se odstraní uvnitř srdce tkáň, jež arytmii způsobuje - zaznamenala v posledních letech prudký rozmach díky moderním technologiím. Ty umožňují trojrozměrné mapování elektrické aktivity v srdci, zobrazení srdečních struktur a mnohem účinnější odstranění patologické tkáně. „V neposlední řadě je třeba zmínit i rozvoj robotických systémů, s jejichž pomocí lze provádět výkon na dálku. Výhodou je nejen jednodušší a přesnější manipulace s katétrem a jeho větší stabilita, ale především výrazné omezení rentgenového záření, jemuž je jinak pacient i operatér vystaven,” popisuje rozvoj technologií v oboru Prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. z Kliniky kardiologie pražského IKEM.

Účastnící workshopu tak budou mít možnost shlédnout v přímém přenosu použití novinek jako nový navigační systém a roboticky nebo magneticky řízená ablace. Dále bude demonstrováno použití intrakardiální echokardiografie, laserového balónu nebo technologií měřících míru kontaktu katétru s tkání. 

Srdeční arytmie budou pacientům odstraňovat před zraky svých kolegů nejen čeští odborníci, ale i špičkoví operatéři z celého světa. „Jsou to ti nejlepší z oboru a některé lze považovat za pionýry katetrizačních ablací,” dodává přednosta Josef Kautzner z IKEM. Do Prahy přijede například Francis Marchlinski z Philadelphie, Douglas Packer z Mayo Clinic v Rochesteru, Hiroshi Nakagawa z Oklahoma City nebo Vivek Reddy z New Yorku. Ten k dlouholeté spolupráci s českými kardiology uvádí: “Tato spolupráce mně a mým pražským kolegům přinesla možnost aplikovat nejnovější postupy, což ve svém důsledku umožňuje pacientům být léčeni těmi nejnovějšími technologiemi, které jsou vůbec ve světě dostupné, a tím řešit ty nejsložitější arytmie, které jinde ve světě ani není možné léčit.”

Přímé komentované přenosy zahájí ablační výkony ze sálů IKEM. V ostatních dnech se pak budou střídat s výkony v Nemocnici Na Homolce, na obou pracovištích budou spolupracovat české a zahraniční týmy. „Mezinárodní spolupráce v medicíně je v současné době naprostou nezbytností, a to jak v oblasti základního výzkumu, tak i v oblasti klinických aplikací. Je zároveň možností, jak například v naší nemocnici můžeme aplikovat nejnovější ověřené postupy zejména v rámci léčby srdečních arytmií, a myslím, že jsme se spolu s pracovištěm v IKEM zasadili o to, abychom vývoji nových postupů a metod udávali krok s cílem prosadit se mezi světovou špičku,” uzavírá primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Petr Neužil, CSc.

O Nadačním fondu:

Nadační fond Moderní léčba arytmií, který letos slaví 17. výročí svého založení, se výrazně  podílí na zavádění nových technologií na Klinice kardiologie IKEM. Za jeho přispění se Klinika kardiologie IKEM zařadila mezi přední kardiologická centra v Evropě a je vybírána do řady mezinárodních klinických studií. V oblasti nefarmakologických léčebných postupů v arytmologii slouží Klinika kardiologie IKEM jako evropské školicí centrum pro stipendisty, vybrané v rámci tréninkových programů EHRA (European Heart Rhythm Association), a zároveň jako výukové centrum v oblasti roboticky navigovaných ablací („Center of Excellence“) pro vybrané specialisty ze zemí Evropské unie.


Číst více

Klinika kardiologie IKEM uvedla do provozu systém MediGuide pro navigaci katétrů a jiných nástrojů v těle pacienta. Výrazně se tím omezí použití rentgenového záření nebo kontrastních látek při intervenčních výkonech na srdci a cévách, čímž se sníží radiační zátěž pro pacienty i operatéry. Klinika kardiologie IKEM se tak stává jedním ze čtyř světových pracovišť, kde je tento systém testován a dále rozvíjen.

„Navigační systém MediGuide pracuje na podobném principu jako GPS a slouží k lokalizaci polohy katétrů a jiných nástrojů v těle pacienta, takže se výrazně snižuje potřeba kontroly umístění nástrojů pomocí rentgenového záření,“ říká Prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Místo satelitů ale tento systém (označovaný MPS - Medical Positioning System) využívá elektromagnetické pole vysílané ze zdroje namontovaného přímo v zesilovači rentgenového přístroje – angiografu. V elektromagnetickém poli je pak detekován miniaturní senzor, kterým je vybaven každý nástroj zaváděný do těla pacienta. Senzor je tak malý, že jej lze připevnit i na tenký drátěný vodič, který se používá při sondování drobných cév (o průměru řádově 0,3 mm).

Systém MediGuide umožňuje provádět běžné katetrizační ablace prakticky bez potřeby rentgenového záření. Další možností je spojení MediGuide s existující trojrozměrným elektroanatomickým mapovacím systémem EnSite pro ablace složitějších arytmií -  trojrozměrná mapa získaná pomocí katétru uvnitř mapovaného srdečního oddílu pak odpovídá skutečnosti s vysokou přesností a je stabilní i v případě, že se pacient během výkonu pohne.  „Zatím se oba postupy klinicky testují a v nejbližších týdnech bude k dispozici ablační katétr vybavený senzorem, který umožní provedení katetrizační ablace s minimální potřebou použití rentgenového záření,“ dodává Prof. Kautzner.

Kardiologie se stává stále více intervenčním oborem – například infarkt myokardu se dnes už léčí katetrizačním otevřením postižené koronární cévy, implantují se rovněž umělé srdeční chlopně. Nebývalý rozvoj zaznamenala díky moderním technologiím léčba poruch srdečního rytmu: používají se metody trojrozměrného (tzv. elektroanatomického) mapování, katétry s chlazeným hrotem i nejrůznější zobrazovací metody. Přesto však musí být tyto výkony stále prováděny pod rentgenem, což zvyšuje radiační zátěž pro pacienty a zejména pro týmy lékařů. Novinka MediGuide by měla do budoucna tuto skutečnost výrazně změnit.

MediGuide, EnSite – výrobce St. Jude Medical www.sjm.com

Angiografické systémy Axiom Artis – výrobce Siemenswww.siemens.com/healthcare


Číst více

Moderní implantační sál, který bude sloužit k zavádění kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a implantabilních záznamníků, otevřela v srpnu 2008 Klinika kardiologie pražského IKEM u příležitosti 50. výročí první implantace kardiostimulátoru na světě.

„Narůstající počet pacientů, kterým jsou implantovány přístroje pro tzv. resynchronizační léčbu srdečního selhání, přináší nové nároky na technické vybavení implantačního sálu,“ prohlásil přednosta Kliniky kardiologie a jeden z průkopníků tohoto způsobu léčby, prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.

V těchto případech je navíc zaváděna speciální elektroda do některé z větví srdečních žil na povrchu srdce pomocí trubicovitého pouzdra a často po velmi tenkém drátěném vodiči. Použití těchto přístrojů vyžaduje angiograf (rentgenový přístroj, který slouží k zobrazení cév nastříknutých kontrastní látkou) podobné kvality jako pro provádění koronárních angiografií a dalších intervenčních výkonů. To byl hlavní podnět k tomu, aby Klinika kardiologie IKEM nově vybavila svůj operační sál.

„Je symbolické, že otvíráme nový implantační sál v období, kdy si připomínáme 50. výročí první implantace kardiostimulátoru na světě v roce 1958,“ připomněl prof. Kautzner. Přesně od té doby se totiž kardiostimulátory (neboli pacemakery, PM) používají k léčbě pomalého nebo vynechávajícího srdečního rytmu. První implantace kardiostimulátoru ve střední a východní Evropě se uskutečnila právě v pražských výzkumných ústavech, které byly předchůdcem IKEM, již v roce 1962. V následujícím desetiletí se kardiostimulátory v Ústavu pro elektroniku a modelování v lékařství, který byl součástí výzkumných ústavů sloučených později do dnešního IKEM, přímo vyráběly. Dnešní kardiostimulátory jsou miniaturní přístroje, které obsahují počítačové čipy a umožňují přizpůsobit stimulaci srdce potřebám organizmu. V roce 1982 byl v IKEM pacientovi poprvé zaveden implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD), který slouží k monitorování srdečního rytmu a okamžitému přerušení život ohrožující srdeční arytmie. V současnosti se na implantačním sále Kliniky kardiologie zavádí ročně více než 300 podobných přístrojů a toto pracoviště má značné zkušenosti se sledováním a léčením pacientů ohrožených náhlou srdeční smrtí. V roce 1999 byl v IKEM implantován první přístroj pro srdeční resynchronizační léčbu, která zmírňuje obtíže pacienta a zlepšuje prognózu nemocných s pokročilým srdečním selháním. Tyto přístroje jsou dnes většinou vybaveny i funkcí ICD, takže se kombinuje prevence náhlé smrti s léčbou srdečního selhání. V dnešní době se rovněž implantují miniaturní srdeční záznamníky, které umožňují dlouhodobé monitorování srdečního rytmu.

Nový implantační sál je vybaven i stropní kamerou, neboť Klinika kardiologie IKEM často pořádá vzdělávací akce – tzv. implantační workshopy, kdy je postup zavádění přístrojů přenášen v přímém přenosu do učebny.

Finanční prostředky na vybavení sálu byly získány díky speciálnímu grantu firmy Boston Scientific a za přispění Nadačního fondu „Moderní léčba arytmií“, který má své sídlo na Klinice kardiologie IKEM. Tyto prostředky byly použity na kompletní přestavbu sálu a jeho zázemí a na nákup angiografu Integris Allura firmy Philips. Celkové náklady přesáhly 13 milionů korun.


Číst více

Začátkem března byl na Klinice kardiologie pražského IKEMu otevřen nový katetrizační sál, který rozšiřuje možnosti katetrizační léčby fibrilace síní. Tento katetrizační sál je vybaven moderní robotickou technologií, která byla na trh uvedena v loňském roce. Tým Kliniky kardiologie IKEM se podílel na vývoji a klinickém zkoušení tohoto systému a v současnosti provádí katetrizační ablace fibrilace síní pomocí robotické navigace rutinně. Počtem takto provedených výkonů se toto pracoviště řadí mezi 5 předních center světě.

„Fibrilace síní patří k nejčastějším a nejsložitějším srdečním arytmiím,“ řekl prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM, „a je častou příčinou cévních mozkových příhod i dalších komplikací - například rozvoje srdečního selhání.“ Fibrilace síní se obvykle projevuje pocitem rychlého a nepravidelného bušení srdce nebo pouze zhoršením fyzické kondice. Někdy se na ni přijde náhodně při vyšetření EKG. Fibrilace síní se léčí pomocí léků (tzv. antiarytmik), ale tato léčba nemusí být vždy úspěšná nebo bývá spojena s nežádoucími účinky. V takovém případě je možno uvažovat o katetrizační ablaci.

Katetrizační ablace síní umožňuje odstranění arytmie až v 80-90 % případů. Spočívá v elektrické izolaci svaloviny plicních žil, případně ve vytvoření dalších linií „spálenin“ v levé síni. V současnosti existuje řada strategií, jak toho dosáhnout. Katetrizační výkon je ale složitý a trvá několik hodin. Vzhledem k různému tvaru a uspořádání plicních žil u každého člověka a v důsledku pulzace srdce je obtížné udržet katétr přesně ve zvolených místech a zajistit jeho kontakt se srdeční stěnou. Při roboticky prováděném výkonu je katétr stabilizován v soustavě 2 speciálních ohebných kovových pouzder a jeho pohyb je řízen na dálku pomocí pákového ovladače. To umožňuje velmi přesný pohyb katétru a zajištění jeho trvalého kontaktu se svalovinou. Podle dosavadních zkušeností se 40 takto provedenými výkony se ukazuje, že doba trvání výkonu je kratší v průměru o ½ hodiny a že účinnost v odstranění arytmie je větší. Dlouhodobá úspěšnost výkonu se stále vyhodnocuje. „Nový software navíc umožňuje provedení samotné ablace téměř bez rentgenové kontroly, čímž se více než o polovinu snižuje celková dávka záření pro pacienta,“ dodává prof. Kautzner.

Zákrok je pro pacienta bezplatný, podobně jako jiné metody katetrizační ablace, a pro IKEM je zatím hrazen v rámci paušálních plateb od zdravotních pojišťoven. Z hlediska spotřeby materiálu není výkon o mnoho dražší než dosud používané metody. Zkušenosti týmu kardiologů IKEM by měly posloužit ke zpracování nového návrhu na úhradu robotického výkonu. Čekací lhůty na provedení katetrizační ablace fibrilace síní se v současné době pohybují v průměru okolo 3 měsíců. Klinika kardiologie IKEM je prvním pracovištěm v České republice, které začalo provádět katetrizační ablace pomocí robotické technologie u záchvatovité formy fibrilace síní jako standardní službu pro své pacienty.


Číst více

Jak pomoci pacientům s obtížně léčitelnými arytmiemi? Nové strategie v jejich léčbě představí čeští i zahraniční odborníci, kteří svoje přednášky doplní o živé přenosy přímo z operačních sálů. Pražský Institut klinické a experimentální medicíny a Nemocnice Na Homolce hostí ve dnech 3. – 5. března 2013 tradiční, letos již 16. ročník Pražského workshopu o katetrizačních ablacích. Sjelo se na něj více než 200 lékařů z celého světa.

Na špatně přístupná místa v lidském srdci, která opakovaně způsobují arytmie, se zaměří kardiologové z IKEM i Nemocnice Na Homolce. Využijí přitom nové strategie, které zatím praktikuje jen několik pracovišť na světě. Institut klinické a experimentální medicíny předvede poprvé v Česku alkoholovou ablaci části svaloviny při fibrilaci síní, kterou je někdy nemožné odstranit katetrizační ablací. „Fibrilace síní je nejčastější arytmií. U některých pacientů je ale špatně léčitelná, neboť se na jejím vzniku podílí určitá oblast srdce, která je z vnitřku srdce nedostupná. Novou možností je vytvoření malého, „‚řízeného“ infarktu v této oblasti. Principem je nalezení malé  žíly, která odvádí krev z daného okrsku a její uzavření balonkem a nastříknutí malým množstvím alkoholu. Ten danou tkáň poškodí a vytvoří jizvu obdobnou jako po radiofrekvenční ablaci,“ popisuje novou metodu prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC, přednosta Kliniky kardiologie IKEM.

Kardiologové z Nemocnice Na Homolce se například zaměří na ablace pomocí kryobalónu. „Použití inovovaného kryoablačního katetru by u této nejčastější arytmie mělo přinést vyšší efektivitu léčby za předpokladu stávající vysoké bezpečnosti zvláště, pokud jde o prokazatelně nižší výskyt němých mozkových infarktů, které se mohou vyskytnout použitím jiné ablační strategie,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, primář Kardiologického oddělení NNH. Metodu ukáží u mladého pacienta s odoperovanou vrozenou srdeční vadou a přetrvávajícími arytmiemi, které ho mohou ohrožovat na životě „ s využitím metody dálkové magnetické navigace bude třeba ve velmi složité anatomii srdce identifikovat zdroj arytmií a pokusit se o jejich kompletní odstranění,“ doplňuje prof. Neužil.

Kardiologové taky předvedou nové metody uzávěru ouška levé síně kvůli tromboembolické chorobě, použití intrakardiální echokardiografie, nový vývoj systému MEDIGUIDE, který se v srdci pohybuje obdobně jako GPS navigace, nebo novou integraci obrazu, která využívá spojení magnetické rezonance a mapovacího systému. „Používá se například u pacientů, kteří mají v srdeční tkáni jizvu po infarktu a zároveň poruchu funkce levé komory, ze které vycházejí komorové arytmie. Před výkonem se pacientovi udělá magnetická rezonance, jizva se zobrazí, pak se vyexportuje její 3D obraz, který se přenese do mapovacího systému. Pak doktor přesně vidí hloubku té jizvy, místa, kudy vedou vzruchy a podle toho může lépe provést ablaci, zaměřit se na konkrétní místa, využít větší energie radiofrekvenčního proudu, apod.,“ popisuje prof. MUDr. Kautzner.

Přímé komentované přenosy zahájí ablační výkony ze sálů Institutu klinické a experimentální medicíny a střídat se budou s výkony v Nemocnici Na Homolce, na obou pracovištích budou spolupracovat české a zahraniční týmy.

Srdeční arytmie: jsou častým problémem pacientů ve vyspělých zemích, včetně České republiky. Nejčastější arytmií je fibrilace síní, která se vyskytuje asi u 1 - 2 % populace. A výhled do budoucnosti není optimistický. Do roku 2030 se očekává zdvojnásobení výskytu tohoto onemocnění. Podobně se zvyšuje i výskyt komorových arytmií po infarktu myokardu.

Katetrizační ablace: je metoda, kterou se odstraní uvnitř srdce tkáň, jež arytmii způsobuje - zaznamenala v posledních letech prudký rozmach díky moderním technologiím. Ty umožňují trojrozměrné mapování elektrické aktivity v srdci, zobrazení srdečních struktur a mnohem účinnější odstranění patologické tkáně.


Číst více

Na Klinice kardiologie pražského IKEM byl nyní aktualizován historicky první a nejmodernější bezdrátový monitorovací systém pro pacienty se  srdečním onemocněním. Systém umožňuje účinné a pohodlné dálkové monitorování pacientů s implantovanými přístroji (kardiostimulátory či kardivertery - defibrilátory) a zajišťuje včasnou detekci život ohrožujících arytmií. Home Monitoring dovoluje současně podstatné snížení četnosti pravidelných návštěv pacienta u lékaře.

„Systém Home Monitoring je vědecky prověřený moderní systém, který nám dává možnost monitorovat stav pacientů a jejich přístrojů na dálku,“ říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Mezi nejdůležitější informace, které díky tomuto systému lékaři mají stále k dispozici, patří data o stavu implantovaného systému a včasná detekce srdečních arytmií a dalších klinicky významných událostí, a to díky inteligentnímu systému bezdrátové komunikace a přenosu dat přes mobilní síť. Informace o stavu pacienta i přístroje se automaticky vyhodnocují, třídí a posléze se z nich sestavuje zpráva o stavu pacienta, tzv. CardioReport®. Tuto zprávulze kontrolovat na zabezpečených internetových stránkách systému Home Monitoring, a lékaři tak mají rychle k dispozici aktuální informace o stavu pacienta i přístroje. Home Monitoring tak výrazně zefektivňuje práci lékařů a zlepšuje péči o pacienty. „V současné době probíhají klinické studie, které by měly kromě prokázání účinnosti systému také poskytnout podklady pro budoucí úhradu této formy sledování pacientů ze strany zdravotních pojišťoven,“ dodává prof. Kautzner.

V případě závažné změny stavu pacienta či implantovaného přístroje systém Home Monitoring okamžitě odešle upozornění ve formě e-mailové zprávy, SMS nebo faxu. Home Monitoring tak umožňuje lékaři identifikovat pacienty, kteří vyžadují péči dříve, než je plánována obvyklá kontrola, a to vše díky zařízení CardioMessenger®, jakési obdobě mobilního telefonu, které bezdrátově komunikuje s implantovaným přístrojem a zároveň odesílá získané informace o jeho stavu a klinickém stavu pacienta na zabezpečenou stránku systému Home Monitoring, kde je vyhodnocuje lékař. Systém tak umožňuje pacientovi volně se pohybovat, neboť díky mobilní síti funguje kdekoli, kde je dostupný signál sítě GSM.


Číst více

Klinika kardiologie začíná využívat další systém pro vzdálenou kontrolu pacientů s implantovaným kardiostimulátorem, kardioverterem-defibrilátorem a záznamníkem srdeční frekvence. Systém CareLink firmy Medtronic umožňuje vzdálenou kontrolu implantovaného přístroje v předem naplánovanou dobu a díky některým dalším unikátním funkcím dokáže sledovat i stav pacienta. Tato data jsou ošetřujícímu lékaři k dispozici on-line na zabezpečeném webovém rozhraní.

Pražský IKEM je pilotním pracovištěm, kde se v těchto dnech začíná využívat systému CareLink. Tento systém je určen pro dálkovou kontrolu pacientů s implantovanými přístroji, jako jsou kardiostimulátory nebo kardiovertery-defibrilátory, a rovněž pro pacienty se záznamníkem srdeční frekvence. „Budoucnost kontroly implantovaných přístrojů jednoznačně patří telemedicíně,“ říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Díky přenosu dat o technických parametrech implantovaného přístroje lze podstatně snížit počet kontrolních návštěv pacienta v ambulanci, což v konečném důsledku přinese úspory nákladů i času. Lékař je pomocí systému CareLink informován nejen o stavu implantovaného přístroje, ale díky unikátním funkcím, kterou je například OptiVol (funkce sledující stupeň srdečního selhání), je zároveň podrobně informován o stavu samotného pacienta. „V současnosti probíhají klinické studie, které by měly v brzké budoucnosti odpovědět na otázku, zda toto sledování pacientova stavu umožní včasnou úpravu léčby a zabrání hospitalizacím v důsledku srdečního selhání,“ dodává prof. Kautzner.

Mezi nejdůležitější informace, které díky tomuto systému lékaři mají stále k dispozici, patří technické parametry implantovaného systému, včasná detekce srdečních arytmií a dalších klinicky významných událostí, a to díky inteligentnímu systému bezdrátové komunikace a přenosu dat přes mobilní síť. Informace o stavu pacienta i přístroje lze kontrolovat na zabezpečených internetových stránkách systému CareLink. To umožňuje včas reagovat na případné poruchy implantovaného systému, léčit případné arytmie a optimalizovat i léčbu srdečního selhání.

Systém funguje tak, že pacient je vybaven komunikátorem, který dokáže bezdrátově získat data z přístroje a poslat je přes mobilní síť do centra k roztřídění a uložení. Tuto informaci dostává ošetřující lékař v příslušném kardiocentru a může ji použít k změně strategie sledování nebo léčby.


Číst více

Na Klinice kardiologie IKEM byla provedena další plastika prstence mitrální chlopně katetrizační cestou. Výhodou nové metody v porovnání s operačním řešením je snížení rizika komplikací, krátká doba hospitalizace a rychlý návrat do běžného života. Klinika kardiologie IKEM je jediným pracovištěm v České republice, které tyto výkony provádí v rámci mezinárodní klinické studie PTOLEMY 2. Cílem výkonu je zmírnění nedomykavosti mitrální chlopně u pacientů se srdečním selháváním, způsobené roztažením vazivového prstence chlopně, na který se upínají její cípy.

Nedomykavost dvojcípé chlopně je onemocnění, při kterém se chlopeň správně nezavírá a krev uniká z levé komory zpět do levé síně. K tomu dochází při poškození samotné chlopně, nebo při roztažení vazivového prstence, na který se cípy chlopně upínají. „V prvním případě je nutno chlopeň opravit chirurgicky nebo nahradit chlopní umělou. V druhém případě byla až dosud jedinou možností operace s našitím umělého prstence, který zmenšil plochu chlopně a zmírnil nebo odstranil její nedomykavost,“ říká MUDr. Kamil Sedláček z Kliniky kardiologie IKEM. Operační řešení však přináší další významná rizika komplikací a u pokročilejších vad může stav pacienta zhoršit.

Perkutánní transvenózní mitrální anuloplastika (PTMA) je katetrizační metoda, při které se do srdeční žíly probíhající okolo prstence nedomykavé dvojcípé chlopně zavádí speciálně vyvinutý katétr s tenkými kovovými pruty z nitinolu, které stlačují roztažený prstenec chlopně z povrchu srdce a dokáží výrazně snížit stupeň její nedomykavosti. Pro mnohé pacienty je to jediná možnost, neboť pokročilé srdeční selhávání či přidružená onemocnění neumožňují podstoupit kardiochirurgický výkon. Bezpečnost a účinnost nové metody jsou sledovány v zmíněné klinické studii PTOLEMY 2.

Klinickou studii PTOLEMY 2 zajišťuje americká firma Viacor, která nové zařízení pro PTMA vyvinula. Studie probíhá v 13 evropských a 3 kanadských centrech a počítá se zařazením nejméně 30 nemocných, kteří budou následně sledováni po dobu nejméně jednoho roku. Předběžné hodnocení dosavadních zkušeností naznačuje, že metoda je bezpečná a vede u 3 ze 4 nemocných k významnému snížení nedomykavosti dvojcípé chlopně a ke zlepšení kvality života. Výhodou PTMA je krátká doba hospitalizace (2-3 dny) a rychlý návrat do běžného života, na rozdíl od dlouhé rehabilitace po kardiochirurgickém výkonu na otevřeném srdci.

„Pokud se předběžné výsledky potvrdí, lze očekávat využití PTMA v časném stádiu rozvoje nedomykavosti mitrální chlopně, což by zabránilo dalšímu zhoršení srdečního selhání,“ dodává prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. „Jako první na světě jsme navíc prokázali, že PTMA lze kombinovat i se srdeční resynchronizační léčbou srdečního selhání, kdy se k synchronizaci stahování obou srdečních komor používá speciální způsob kardiostimulace.“

V pražském IKEM bylo od září 2009 provedeno již 8 implantací PTMA.


Číst více

Výkon odstranění poruchy srdečního rytmu „na dálku“ pomocí internetového spojení byl včera proveden na Klinice kardiologie IKEM v rámci 14. ročníku mezinárodního Pražského workshopu o katetrizačních ablacích s živými přenosy ze sálů. Pacient se nacházel na sále Nemocnice Na Homolce a výkon byl prováděn z auditoria IKEM. Na organizaci workshopu se významnou měrou podílí Nadační fond Moderní léčba arytmií.

Fibrilace síní je nejčastější srdeční arytmií a vyskytuje se u 1-2 % populace. Její odstranění spočívá v izolaci plicních žil, které se provádí obkroužením jejich ústí sérií drobných „spálenin“ pomocí radiofrekvenčního proudu. „Jedná se o složitý výkon, s nímž může mít problémy i zkušený operatér,“ říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Jednak je složité katétr v některých místech udržet v kontaktu s tkání a jednak se běžně používá k jeho lokalizaci rentgenové záření U určitého procenta pacientů po katetrizační ablaci fibrilace síní může dojít k vzniku síňové tachykardie, kdy elektrický vzruch krouží po různě velkém okruhu v levé nebo pravé síni. Odstranění těchto arytmií je opět velmi náročně, dokonce více, než ablace fibrilace síní. S cílem napomoci lékařům při řešení těchto problémů byly vyvinuty systémy robotického ovládání katétru. Jedním z nich je systém Sensei od výrobce Hansen Medical, který pracuje e trojrozměrným zobrazovacím systémem a intuitivním ovládáním pohybu katétru v trojrozměrné mapě bez potřeby rentgenového záření. Druhým systémem je Niobe II od firmy Stereotaxis, který využívá podobného způsobu zobrazení a intuitivního ovládání pohybu katétru v srdci. Rozdíl proti předchozímu systému je v tom, že pohyb katétru je ovládán dvěma velkými magnety. Tato firma rovněž vyrábí systém Odyssey, který umožňuje provedení katetrizační ablace„na dálku“ přes internetové spojení. Právě tento systém byl využit v průběhu workshopu k provedení katetrizační ablace mezi IKEM a Nemocnicí Na Homolce.

Profesor Carlo Pappone z Itálie, který se významnou měrou zasloužil o rozšíření metody katetrizační ablace fibrilace síní, vidí v tomto způsobu katetrizační ablace usnadnění celého výkonu a možnost, jak zkrátit trénink nezbytný pro operatéry. „Tento způsob provedení výkonu navíc umožní efektivněji využívat lidské zdroje i nové technologie ve prospěch pacientů,“ říká. Sám profesor Pappone předvedl tento výkon přímo před zraky účastníků workshopu. Z auditoria v pražském IKEM pomocí obrazovky a počítačové myši provedl ablaci síňové tachykardie, která se objevila po předchozí ablaci fibrilace síní u pacienta, který se nacházel na katetrizačním sále Nemocnice Na Homolce. „Tento způsob může být v budoucnu využíván i pro výuku nebo konzultaci na dálku,“ dodává profesor Pappone. Celý výkon bylo možno sledovat i online přes internet v jiných zemích přes speciální link.

Organizace pražských workshopů má již dlouhou tradici a přispěla významnou měrou k rozšíření metody katetrizační ablace srdečních arytmií v České republice i okolních zemích. V posledních letech je jejich hlavním tématem zlepšení úspěšnosti a bezpečnosti výkonů. Značnou zásluhu na tom má právě Nadační fond Moderní léčba arytmií, který workshopy pomáhá zajišťovat finančně i organizačně.

Číst více

Již 12. ročník Pražského workshopu o katetrizačních ablacích, jehož hlavním organizátorem je Klinika kardiologie IKEM, se uskuteční v kongresovém centru IKEM ve dnech 5. - 7. dubna 2009. V rámci této akce se uskuteční i přímý přenos z moderního katetrizačního sálu Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.

„Katetrizační ablace srdečních arytmií je unikátní léčebnou metodou,“ říká prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM a současně hlavní organizátor workshopu, „neboť ve většině případů umožňuje přímé odstranění příčiny arytmie – a tudíž vyléčení pacienta.“ Princip metody spočívá v tom, že pod rentgenovou kontrolou jsou do srdce zavedeny speciální ohebné elektrodové katétry, jež umožňují snímat elektrické signály a současně stimulovat srdeční svalovinu, a s jejich pomocí se přesně určí typ arytmie. Řiditelný ablační katétr poté umožní zničit místo vzniku či šíření arytmie. K tomu se nejčastěji používá radiofrekvenční proud, který se v tkáni přeměňuje na tepelnou energii a dané místo „spálí“. Existují však i jiné metody - například s použitím hlubokého zmrazení (kryodestrukce) nebo laseru. „Právě některé nové metody chceme předvést v rámci letošního ročníku workshopu“, dodává prof. Kautzner. Workshop je pořádán každoročně již od roku 1998 a dnes je mezinárodně uznávanou akcí, jež významnou měrou přispěla k rozšíření metody katetrizačních ablací nejen v Čechách, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy a ve Skandinávii. V průběhu workshopu provádějí špičkoví specialisté z celého světa společně s lékaři Kliniky kardiologie IKEM katetrizační ablace jednotlivých typů arytmií v přímém televizním přenosu do posluchárny. Součástí workshopu je rovněž řada přednášek o strategiích a metodách tohoto výkonu.

Katetrizační ablace zaznamenaly v posledních letech prudký rozmach, a to především díky moderním technologiím, které umožňují trojrozměrné mapování elektrické aktivity v srdci, zobrazení srdečních struktur a mnohem účinnější eliminaci patologické tkáně. V neposlední řadě je třeba zmínit i rozvoj robotických systémů. S jejich pomocí lze provádět výkon na dálku pomocí speciálního „joysticku“. Výhodou je nejen jednodušší manipulace s katétrem a jeho větší stabilita, ale především výrazné omezení rentgenového záření, jemuž je jinak operatér vystaven. Pracoviště pražského IKEM i Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce patří mezi světové průkopníky těchto metod.

V České republice byla první neselektivní ablace (tehdy pouhé přerušení elektrického vedení mezi síněmi a komorami) provedena v IKEM v roce 1983. První selektivní výkon vedoucí k odstranění arytmie byl proveden na stejném pracovišti v roce 1992. Od té doby se stala katetrizační ablace prakticky rutinní metodou a s její pomocí se léčí téměř všechny druhy tachyarytmií. Kromě IKEM se v ČR provádějí katetrizační ablace ještě v dalších 15 centrech pro dospělé a 2 centrech pro děti. V roce 2008 bylo v České republice provedeno celkem 3.470 katetrizačních ablací, přičemž 647 výkonů přímo na Klinice kardiologie IKEM. Následuje Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce s 543 výkony.


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2018. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím