Úvodem
Mozek je stejně jako každý orgán v těle vyživován příslušnými tepnami. Jedná se o tzv. pravou a levou krkavici, neboli levou a pravou karotickou tepnu, a dále pak pravou a levou páteřní tepnu. Vydávají větve pro jednotlivé části mozku a ve svých konečných částech se všechny čtyři spojují v tzv. Willisův okruh. Dostatečný přívod kyslíku a živin těmito tepnami je nezbytně nutný pro správnou činnost mozku.
Co způsobuje onemocnění karotických tepen?
Může dojít ke vzniku mozkové příhody neboli mozkové mrtvice, která podle charakteru postižení zahrnuje široké spektrum projevů od minimálních obtíží až po trvalou těžkou invalidizaci s těžkými obrnami či dokonce úmrtím.
Vzniká především na podkladě kornatění neboli aterosklerózy tepen, což zůsobuje jejich postupné zužování případně až uzávěr jejich vniřního průsvitu.
Jaké jsou možnosti léčby karotických tepen?
Mimo medikamentózní léčbu a odstranění nebo alespoň snížení rizikových faktorů aterosklerózy je možno zlepšit průtok krve karotickým řečištěm dvěma způsoby:
- katetrizační cestou – angioplastikou PTA
- chirurgickou cestou – provedením operace – endarterektomie
Tyto metody se navzájem doplňují, výběr závisí především na charakteru koronárního postižení a vždy bude s Vámi konzultován.
PTA karotické tepny
PTA spočívá v roztažení nebo zprůchodnění postiženého místa karotické tepny balónkovým katétrem – cévkou, na jejímž konci je miniaturní roztažitelný balónek. V současnosti je výkon téměř vždy provázen implantací vnitřní kovové výztuže tepny – stentu, který je již výrobcem ve svinutém stavu předmontován na konci speciálního katétru.
Výkon probíhá následujícím způsobem: po lokálním umrtvení v místě vpichu se nejčastěji přes stehenní tepnu zavádí katétr do příslušné karotické tepny. Skrz ni je pak po speciálním velmi tenkém a ohebném drátku zaveden balónkový katétr do místa koronárního zúžení. Nafouknutím balónku dochází k rozšíření (dilataci) postižené tepny. Poté se balónek sfoukne a stáhne katétrem ven. Téměř vždy je do postiženého místa implantován stent, který zůstává roztažený ve stěně tepny a udržuje zevnitř její průsvit. Velmi často je stent zaveden bez předchozí dilatace samotným balónkem metodou tzv. „primárního stentingu“. Podle potřeby je ještě nutné průsvit stentu po výkonu optimalizovat tzv. postdilatací, tedy roztažením samotného balónku na vyšší tlak.
Obr.1. Vlevo významné zúžení vnitřní karotidy, vpravo stejná tepna po implantaci stentu.
Jaké mohou být komplikace výkonu?
Je třeba uvést, že výkon není zcela bez rizik, nicméně v rukou zkušeného katetrizujícího lékaře se jedná o metodu bezpečnou.
Přecitlivělost na kontrastní látku, která může vést k vážnému postižení orgánů, či dokonce smrti, je velmi vzácná a je snížena premedikací, tedy protialergickou přípravou před výkonem. Závažné (život ohrožující) komplikace, jako je tvorba krevních sraženin, rozsáhlý krevní výron vyžadující krevní transfúze, poškození nebo uzávěr cév, infarkt myokardu, ale především centrální mozková příhoda (CMP) neboli mozková mrtvice s následným ochrnutím, popřípadě úmrtí, jsou taktéž vzácné. Úmrtnost v důsledku tohoto výkonu je udávána kolem 0.6 %, riziko CMP 3.8 %, infarktu myokardu 2.6 %.
Povšechně vzato, rizika jsou zanedbatelná ve srovnání s terapeutickým přínosem těchto výkonů.
K významné redukci komplikací můžete přispět i Vy sami, budete-li informovat přijímajícího nebo katetrizujícího lékaře o výskytu některých přidružených onemocnění: například o tendenci ke zvýšenému krvácení (např. při drobných poraněních nebo zákrocích - trhání zubů), užívání léků snižujících krevní srážení (Warfarin, Pelentan), alergii (např. senné rýmě), přecitlivělosti na léky (především jód), potraviny, náplasti, vyskytla-li se u Vás při dřívějších kontrastních rentgenologických vyšetřeních vyrážka nebo jiná komplikace, máte zvýšenou funkci štítné žlázy.
Po výkonu
Katétr je odstraňován z tepny ošetřovatelským personálem zpravidla několik hodin po výkonu, po poklesu účinnosti protisrážlivých léků, které jsou během výkonu rutinně podávány. Po vyjmutí katétru je tepna manuálně stlačena asi 15 minut a následně bandážována elastickým obvazem na dobu 8 -10 hodin. Během této doby se poraněné místo na tepně uzavře, je však nutno dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech s nataženou nohou na straně vpichu. Zjistíte-li přes všechna opatření známky krvácení, projevující se nejčastěji jako pocity tepla, vlhka nebo bolesti v postiženém místě, brnění nebo necitlivost dolních končetin (zvláště pak prstů), ihned informujte ošetřovatelský personál a lékaře.
Bližší pokyny k chování po tomto výkonu s ohledem na délku klidu na lůžku Vám podá ošetřující lékař.
Je zapotřebí užívat ještě dále nějaké léky?
Ano. Kromě medikace naordinované Vaším lékařem je naprosto nezbytné brát léky zabraňující shlukování krevních destiček - dlouhodobě Anopyrin (kyselinu acetosalicylovou). V případě implantace stentu podáváme Plavix (clopidogrel) 4-8 tbl. před nebo během výkonu, poté je podle druhu stentu a charakteru onemocnění podáván v dávce 1x1 tbl denně po dobu 1 -12 měsíců. Alternativou je Ticlid (ticlopidin) 2x1 tbl. denně. Při jejich vynechání je velmi reálné riziko vytvoření krevní sraženiny v místě roztahování, uzávěr tepny a rozvoj infarktu myokardu.
Co po propuštění?
U většiny pacientů je možný brzký návrat do běžného života a postupně i vystavení se plné zátěži. Nicméně pocity „zhoršeného komfortu“ v místě vpichu mohou přetrvávat 7 -10 dní. Pokud byl výkon proveden přes tříslo, doporučujeme do úplného zhojení, tedy během 7 -14 dní, vyhýbat se těžkému cvičení a fyzicky namáhavé práci. Vzhledem k přítomnosti stentu doporučujeme předcházet kompresi (stlačení) v příslušné krční oblasti, aby nedošlo k jeho deformaci.
Uvítáme vaše dotazy, týkající se zákroku či dané problematiky vůbec, případně dotazy týkající se jiných metod, možných komplikací i velmi vzácně se vyskytujících rizik
Zde je možno si stáhnout formulář informovaného souhlasu s prováděným vyšetřením.
