CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Náhlá srdeční smrt

Náhlá srdeční smrt

Onemocnění srdce a cév (neboli kardiovaskulární onemocnění) jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Nejdramatičtější formou úmrtí je náhlá srdeční smrt (NSS).

Co znamená pojem náhlá srdeční smrt (NSS)? Z klinického hlediska se obvykle za náhlou smrt považuje úmrtí z přirozených příčin, které se vyskytne do 1 hodiny od vzniku symptomů. Je-li nemocný nalezen mrtev, smrt se považuje za náhlou, pokud byl příslušný jedinec v průběhu předchozích 24 hodin živ a bez potíží. Důležité je, že řadě takových případů se dá předejít pomocí implantace kardioverteru-defibrilátoru nebo pokud již došlo k oběhové zástavě odvrátit úmrtí prostřednictvím kardiopulmonální resuscitace.

Jak je NSS častá? Roční výskyt NSS kolísá ve vyspělých zemích mezi 0,36 až 1,28 na 1000 obyvatel. Dojde-li k NSS mimo nemocnici, závisí výskyt na věku, pohlaví a přítomnosti nebo chybění anamnézy kardiovaskulárního onemocnění. U mužů mezi 60-69 lety věku a s anamnézou srdečního onemocnění se může NSS vyskytnout až v 8 případech na 1000 obyvatel. Roční incidence NSS u mužů je 3-4 krát vyšší v porovnání s ženami. Ženy mají vyšší výskyt náhlých úmrtí ve skupině bez předchozího známého srdečního onemocnění.

Kolísá výskyt NSS v průběhu dne? NSS vykazuje zřetelný cirkadiánní rytmus. Podle některých studií je maximum výskytu NSS mezi 9 a 11 hodinou ranní a druhé, méně výrazné maximum v pozdním odpoledni. Ranní maximum odráží větší výskyt infarktu myokardu v daném časovém období. Kromě toho byla v epidemiologických studiích popsána vyšší incidence NSS v zimních měsících a rovněž rozdíly v incidenci NSS mezi jednotlivými dny v týdnu. Počet případů NSS rovněž stoupá v průběhu několika hodin po katastrofických událostech (např. po zemětřesení, atd).

Co je příčinou NSS? Na základě zkušeností získaných záznamem EKG při resuscitacích ve všeobecné populaci se předpokládá, že většina náhlých úmrtí je důsledkem závažných srdečních arytmií jako fibrilace komor. Tyto arytmie lze přitom časnou léčbou přerušit a pacienta zachránit.

U pacientů se závažným postižením srdce však může dojít v mnoha případech k náhlé smrti v důsledku vyčerpání srdce. Tehdy hovoříme o elektromechanické disociaci, což znamená, že srdce není schopno čerpat krev přesto, že není přítomna žádná arytmie a na EKG je normální rytmus. Pouze v malém počtu případů je podkladem NSS tzv. asystolie, tedy zástava elektrické aktivity. Tento málo častý výskyt asystolie (linie na monitoru) ostře kontrastuje s obrazem smrti, který šíří media, kde oběhová zástava se rovná asystolie. Ve skutečnosti dojde ve většině případů k NSS v důsledku fibrilace komor (rychlá, chaotická aktivita na monitoru).

Co je fibrilace komor? Jde o nejzávažnější srdeční arytmii u člověka. Místo pravidelné aktivace svaloviny komor elektrickými impulzy, která vede k účinnému čerpání krve, dojde náhle k rychlému a chaotickému šíření elektrických vzruchů. Srdeční komory se přestanou pravidelně stahovat a pouze se chvějí - fibrilují. Srdce přestane čerpat krev a důsledkem je rychlá ztráta vědomí, nehmatný pulz a následná zástava dýchání. Hovoříme o oběhové zástavě. Pokud není zahájena co nejrychleji kardiopulmonální resuscitace, dojde během 5-10 minut k odumření mozkových buněk.

Jaké jsou rizikové faktory NSS? Jelikož většina úmrtí na NSS u dospělých je důsledkem ischemické choroby srdeční, rizikové faktory NSS jsou podobné rizikovým faktorům pro ischemickou chorobu srdeční. Faktory, které identifikují disproporčně vysoké riziko NSS se váží k životnímu stylu nebo jde o faktory psychosociální. Nejdůležitější je kouření cigaret. Tento zlozvyk vede k zvýšení rizika NSS o více než 50 %. Kouření zřejmě spouští NSS různými mechanismy, které zahrnují zvýšení shlukování krevních destiček, vzestup krevního tlaku, navození křečovitého stažení koronárních tepen, zhoršení přenosu kyslíku krví a nikotinem navozeným vzestupem hladin katecholaminů. Přerušení kouření je následováno rychlým poklesem úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční, a to bez ohledu na dobu trvání kuřáckého návyku.

Jaká onemocnění představují predispozici pro NSS? V našich krajích je to na prvním místě ischemická choroba srdeční. Náhlá smrt může být prvním projevem infarktu myokardu, kdy náhlé ucpání koronární tepny způsobí akutní ischémii myokardu a spustí fibrilaci komor. Ohroženi jsou i nemocní po prodělaném infarktu, pokud mají sníženou čerpací funkci levé komory srdeční. Podobně je tomu u nemocných s kardiomyopatiemi. Poměrně vzácně je příčinou NSS abnormální průběh koronárních tepen, jejich spazmus nebo další příčiny. Poměrně zřídka (méně než 5 % případů) se vyskytují maligní arytmie u nemocných bez prokazatelného onemocnění srdce. Mohou to být nemocní, kteří mají vrozenou poruchu iontových kanálů, které řídí pohyb iontů přes buněčné membrány srdečních buněk, a tak ovládají tvorbu elektrických vzruchů. Jindy se žádná příčina nenajde a hovoříme o tzv. idiopatické fibrilaci komor.

Jak se dá zachránit pacient s oběhovou zástavou? Vzhledem k tomu, že při oběhové zástavě jde o minuty času, je důležité poskytnutí laické kardiopulmonální resuscitace. Zachránce by měl rychle zjistit, zda postižená osoba nereaguje a zda je přítomno poranění. Okamžitě by měl zavolat o odbornou péči. Systém rychlé pomoci (u nás dosažitelný na telefonním čísle 155) umožňuje signifikantní zlepšení přežití poskytnutím časné defibrilace a následné péče. U dětí je situace jiná, neboť u nich jde v naprosté většině případů o zástavu dechu. V takovém případě je důležitější okamžité poskytnutí první pomoci (cca 1 minutu) a poté teprve aktivace systému rychlé pomoci. Podobné platí i pro dospělé, pokud jde o oběti utonutí, traumatu a předávkování léky.

Jak by měla být prováděna laická resuscitace? Pokud upadne někdo do bezvědomí, je potřeba zjistit co nejrychleji zda dýchá. Pokud ne, snažíme se nejprve rychle uvolnit dýchací cesty. V prvé řadě je nutno prohlédnout zběžně ústa a odstranit cizí tělesa jako zubní náhrady apod. Poté se zakloní hlava s předsunutím dolní čelisti. Je-li podezření na úraz krku, je možno zajistit průchodnost dýchacích cest předsunutím dolní čelisti oběma rukama, aniž je zapotřebí záklonu hlavy. Po zajištění průchodnosti dýchacích cest je nezbytné rychle ověřit, zda je přítomno spontánní dýchání. Pokud nemocný sám dýchá a má hmatný pulz, může být umístěn do stabilizované polohy vleže na boku.

Pokud pacient nedýchá a není hmatný pulz na velkých tepnách (na krku), mělo by být zahájeno co nejrychleji umělé dýchání z úst do úst, případně z úst do nosu a nepřímá srdeční masáž. Frekvence je zhruba 10 až 12 dechů (každý o objemu 700-1200 ml) za minutu a hrudník má být rytmicky stlačován rychlostí 100-krát za minutu, přičemž stlačení má trvat zhruba stejně co uvolnění komprese. Hrudní kost má být stlačována dostatečnou silou tak, aby došlo k jejímu snížení přibližně o 5-6 cm. Je doporučován poměr dechů a stlačení hrudníku 15:2. Samotné dýchání bez srdeční masáže nestačí k tomu, aby byl mozek zásoben krví. Dokonce se nyní doporučuje provádět spíše srdeční masáž než dýchání. Jedině takto má pacient šanci, že oběhovou zástavu přežije.

V poslední době se mluví o tzv. automatických defibrilátorech, které mohou obsluhovat laici. Co to je za přístroj? Jde o přístroj, který dovede po nalepení plošných samolepicích elektrod na hrudník pacienta automaticky vyhodnotit srdeční rytmus a v případě fibrilace komor podat výboj stejnosměrného proudu, který tuto arytmii přeruší. Přístroj podává hlasové příkazy, před spuštěním výboje upozorní, aby se nikdo nedotýkal pacienta a neobdržel tak výboj také. Použití těchto přístrojů se rozšiřuje, protože je jednodušší než naučit laiky kardiopulmonální resuscitaci. V mnoha zemích jsou již běžně umístěny v místech, kde se schází více lidí jako na letištích, v nákupních centrech, na stadionech, atd. Vychází se z toho, že podkladem většiny oběhových zástav je fibrilace komor a dostupnost přístroje a automatické ovládání, dovolují provést přerušení této arytmie několik minut před příjezdem záchranné služby a nemocného tak zachránit.

Pokud nemocný přežije a dostane se do nemocnice, jaký je další postup?Pacient je napojen na ventilátor a udržován v umělém spánku. Kromě toho nemocné v akutní fázi řízeně podchlazujeme tak, aby se snížily nároky mozku a dalších tkání na kyslík a zmírnilo se poškození. Používají se k tomu speciální matrace, infuze a obložení ledovými obklady. Pokud je podkladem zástavy akutní infarkt myokardu, je samozřejmě ihned zprůchodněna infarktová tepna pomocí angioplastiky. V případě, že se obnoví vědomí, je každý nemocný dále vyšetřen (zda má nebo nemá srdeční onemocnění, které by se dalo léčit). Většina nemocných po oběhové zástavě, s výjimkou těch, kde zástava byla projevem akutního infarktu, je před propuštěním z nemocnice zajištěna implantací tzv. implantabilního kardioverteru-defibrilátoru.

prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.
přednosta Kliniky kardiologie IKEM


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2024. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Portál
Pošta
Intranet
PACS


Zlatokop
Vema
MIS
Varování

Zavřít