CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma
  • Úvod
  • Medical Tribune/ Nové obzory v antiarytmické léčbě fibrilace síní

Medical Tribune/ Nové obzory v antiarytmické léčbě fibrilace síní

Fibrilace síní je nejčastější udržující se poruchou srdečního rytmu v dospělé populaci. Navzdory narůstajícímu počtu katetrizačních ablací a kardiochirurgických výkonů k ovlivnění fibrilace síní zůstává dominantním léčebným postupem u různých forem této arytmie medikamentózní léčba. Tradiční léky v této indikaci se neobejdou bez nežádoucích účinků, které mohou limitovat jejich použití, a proto je snaha vyvinout antiarytmikum, které by bylo selektivní pro síňový myokard.

Medikamentózní terapie fibrilace síní je v současnosti rozdělována do dvou hlavních strategií: kontrola srdeční frekvence a kontrola srdečního rytmu. Při kontrole srdeční frekvence je účinek medikace cílen na ovlivnění vedení síňokomorovým uzlem při trvající fibrilaci síní (tedypoužití především betablokátorů, kalciových blokátorů či digoxinu). Při kontrole srdečního rytmu jsou používána antiarytmika nebo další léky k obnově a udržení sinusového rytmu (především konvenční antiarytmika třídy III a I - dle původní klasifikace). Nezbytná je účinná antikoagulační (případně antiagregační) léčba při obou uvedených terapeutických postupech. Při sinusovém rytmu je vyšší srdeční výkon, lepší kvalita života a menší riziko kardiovaskulárních komplikací, proto je u velké části pacientů upřednostňována snaha o jeho udržení. Antiarytmika, která jsou nyní k dispozici pro terapii fibrilace síní, mají výrazné limitace. Je to především nedostatečná účinnost v ovlivnění dané arytmie v jednotlivých případech a relativně vyšší riziko nežádoucích účinků a intolerance této léčby.
V klinické praxi jsou hlavní populací s fibrilaci síní pacienti ve věkové skupině nad 70 let a u nich je použití nefarmakologické i farmakologické léčby rizikovější a hůře tolerované. Například při chronickém podávání současného nejúčinnějšího antiarytmika amiodaronu je uváděn výskyt klinicky závažnějších nežádoucích účinků ve více než 35 % případů.
Je tedy silný zájem o vývoj účinnější a bezpečnější antiarytmické medikamentózní léčby. Cílem je například vyvinout antiarytmikum, jež by bylo selektivní pro síňový myokard, který se odlišuje v řadě parametrů od komorového myokardu. Siňové kardiomyocyty mají některé iontové kanály, které v komorovém myokardu nejsou zřetelněji zastoupeny, takže jejich ovlivnění by nebylo provázeno rizikem možných pro arytmických účinků v podobě komorových arytmií.

Kam se nasměruje vývoj nových léků?

Strategie vývoje nových antiarytmik pro léčbu fibrilace síní vychází z nových poznatků o patofyziologii této arytmie a je zacílena na:
* léky s účinky na mezibuněčné spoje (gapjunkce), umožňující zlepšení vedení vzruchu při určitém poškození myokardu - např. ischémií, fibrózou aj.,
* léky selektivní pro síňový myokard,
* léky, blokující více iontových kanálů (obdobné jako amiodaron, ale méně toxické),
* léky ovlivňující jiné iontové kanály, které mohou hrát roli při vzniku a udržení fibrilace síní (kanály aktivované napětím myocytů - "stretch-activated"),
* léky, které mohou potlačit nežádoucí elektrickou a strukturální remodelaci síňového myokardu.
V současnosti probíhají studie s řadou nových léků v dané indikaci. Některé studie jsou zatím v preklinické fázi, jiné jsou již v některé fázi klinického zkoušení. Pro ilustraci je několik vybraných testovaných antiarytmických léků shrnuto v přehledu, výčet však zdaleka není úplný.
* azimilid (blokátor draslíkových kanálů)
* dronedaron (blokátor draslíkových, sodíkových, vápníkových kanálů, blokátor (31, a adrenergních receptorů)
* SSR 149744 C (obdobné účinky jako dronedaron)
* ATI-2042 (budiodaron, obdobné účinky na více iontových kanálů)
* tedisamil-intravenózní (blokátor více draslíkových kanálů, sodíkového kanálu)
* AVE-0118, AVE 1231 (selektivní síňový blokátor draslíkového kanálu)
* vernakalant - RSD1235 (selektivní síňový blokátor draslíkových kanálů, sodíkového kanálu)
* rotigaptid - ZP-123, GAP 486 (zlepšuje mezibuněčný přenos vzruchu v gap-junkcích)
* NIP-151 (blokátor draslíkového kanálu vázaného na acetylcholin)
Podrobnější komentář k jednotlivým vyjmenovaným testovaným lékům přesahuje rámec tohoto stručného přehledu. Můžeme jen připomenout, že výsledkům nedávno publikované studie ATHENA s dronedaronem byla již věnována pozornost v letošním 8. čísle Medical Tribune. Zmíněné nové antiarytmikum je benzofuranový derivát, podobný amiodaronu, ale neobsahuje jód a má navíc methansulfonovou skupinu, která působí jeho nižší li-pofilii, kratší poločas vylučování a menší kumulaci v tkáních, a tím menší tkáňovou toxicitu. Dronedaron oproti placebu ve studii ATHENA vedl u "rizikovějších" pacientů k významnému snížení počtu hospitalizací pro kardiovaskulární příčiny a k významnému snížení mortality pro kardiovaskulární důvody. Po dokončení dalších studií k posouzení dlouhodobější bezpečnosti léčby dronedaronem lze nejspíše očekávat, že toto antiarytmikum rozšíří armamentarium antiarytmické léčby fibrilace síní.
Z testovaných selektivních síňových antiarytmik můžeme dále zmínit například lék, označený AVE-0118, který blokuje zejména síňový draslíkový vyrovnávací proud (IKur) a má jen minimální efekt na komorový myokard. Po experimentálních příznivých výsledcích se však neukázal jako dostatečně efektivní u déle trvající fibrilace síní u lidí. Proto je dále studován analog, označený AVD-1231, který je zatím v první fázi klinického zkoušení. Další ověřované selektivní síňové antiarytmikum je Vernakalant (RSD-1235).

...

Plné znění článku: Medical Tribune | 11.5.2009 | ročník 5, číslo 14, strana 6 | rubrika: INFORMACE, EXCERPTA, ZAJÍMOVASTI | autor: MUDr.Jan Bytešník, CSc., Klinika kardiologie IKEM Praha


© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2024. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Portál
Pošta
Intranet
PACS


Zlatokop
Vema
MIS
Varování

Zavřít