Téměř polovina velkých firem v západní Evropě plánuje v roce 2008 větší investice do vzdělávání zaměstnanců. Ale nejen tam. Úspěšné organizace si již dávno ověřili, že investice do rozvoje pracovníků se vrací a zvyšují konkurenceschopnost. I řada podniků působících v České republice na vzdělávání vydává ročně milióny. Jsou však vynaloženy vždy efektivně. Zajímavé možnosti nabízí využití informačních technologií v této oblasti.
„Česká pojišťovna a.s. je univerzální pojišťovnou nabízející na více jak 700 obchodních místech po celé republice širokou paletu životních i neživotních pojištění,“ říká Jan Drábek. Rychle a efektivně proškolit zaměstnance na nové produkty je v takových podmínkách velmi složitý a často i nákladný úkol. Proto firma od počátku tohoto století začala věnovat velkou pozornost e-learningu, který v té době nebyl ještě v České republice příliš rozšířený. Výsledky splnily očekávání. Pracovníci se nemuseli sjíždět ze všech koutů republiky na školení, ztrácet čas v dopravních prostředcích, kurzy se dají z jednoho místa okamžitě aktualizovat, pokud je to potřeba… „Chtělo to však od začátku promyšlený postup. Například překonat syndrom »velkých očí« a postupovat krok po krok, dodržovat pravidla projektového řízení nebo třeba vycházet jednoznačně z potřeb zákazníků - tedy jednotlivých útvarů společnosti a při zavádění kurzů s nimi úzce spolupracovat, shrnuje své zkušenosti Jan Drábek. Dnes má Česká pojišťovna k dispozici asi osmdesát pět kurzů, pomůcek a testů o jejichž správu a aktualizaci se stará odbor vzdělávání.
Začalo to v devatenáctém století
Význam učení se na dálku není zcela novou věcí. Základy distančnímu vzdělávání dal rozvoj pošty už v polovině 19. století. Nové technické vymoženosti pak tuto formu dále rozvíjeli - nejprve to byl rozhlas, pak televize. Velké oblibě se těšily zejména jazykové kurzy. Další kvalitativní skok pak představuje nástup informačních technologií, zejména pak PC a navazujících zařízení a internetu, který slaví už pětadvacet let své existence a dnes má už miliardu a čtvrt uživatelů na světě. Rychle roste počet zájemců o tuto síť i v České republice, a to nejen mezi společnostmi, ale i v rodinách. Počet lidí s přístupem na internet se podle loňské statistiky NetMonitor za poslední rok zvýšil o desetinu na 4,5 milionu. Před 15 lety, když internet do Česka dorazil, k němu mělo přístup jen několik akademiků na vysokých školách.
E-learning odborníci charakterizují jako elektronické vzdělávání prakticky všech možných předmětů. Hovoří se o vzdělávání off-line - tedy takovém, které využívá přenosná média typu CD nebo DVD, a on-line - tedy prostřednictví internetu.
V současné době v České republice jsou nejčastější e-learningové kurzy zaměřené na získání počítačových dovedností, tedy zvládnutí uživatelských programů, zejména od firmy Microsoft. Ale firem, které v tomto oboru podnikají je samozřejmě více a více je také platforem, na kterých e-learning „běží“. Mezi další frekventované kurzy patří například jazykové, účetní, motivační, administrativních dovedností, pro manažery, komunikační či třeba obchodních dovedností.
V České republice využívá e-learning široká plejáda organizací. Patří k nim logicky vysoké školy, ale například i zdravotnická zařízení nebo podniky nejrůznějšího zaměření. Samozřejmě mezi podniky hrají prim - nejen rozšířeností tohoto druhu vzdělávání, ale i vyspělostí zpracování e-learningových kurzů - firmy působící v IT. Z těch, kdo e-learning využívá můžeme namátkou jmenovat Institut klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM), České dráhy, ČSOB nebo třeba Hewlett-Packard.
Výhody e-learnigových kurzů
Je logické, když už se vynakládají prostředky na elearning, že se hledí i na návratnost těchto prostředků. Je velmi těžké určit přesně přínos tohoto typu vzdělávání, protože se liší organizaci od organizace. Celkově se však odborníci shodují na těchto výhodách: > E-learning je v mnoha případech levnější forma vzdělávání než klasické školení. Řada institucí, které je nabízejí, nemusí spravovat rozsáhlý areál budov, což se odráží i na poplatcích za studium. Pro firmy, kde je e-learning součástí jejich vzdělávacího programu, se sníží náklady spojené s dopravou a ubytováním posluchačů (nebo lektorů) - což se výrazně zejména projeví u mezinárodních společností, které působí v řadě zemí - a neplatí zde také nájem za školící střediska a podobně.
> Sníží se i náklady na přípravu a údržbu studijních materiálů. Navíc jsou kdykoliv k dispozici v „centrálním skladu“, může si je vypůjčit prakticky neomezený počet lidí na neomezenou dobu. Úpravy, modernizace se dá provádět najednou z jednoho místa. To je například velmi důležité při výcviku servisních pracovníků a techniků, pokud dojde k nějaké dílčí inovaci produktu firmy a podobně.
> Skutečnost, že se lidé mohou učit, kdy chtějí, dává studentům možnost lépe využít čas. Pro někoho to může být výhodnější například noc, což by v tradiční vzdělávací instituci možné nebylo. Pro jiného je to určitá změna v pracovní době, kdy nemá nic naléhavého na činění. Využít se díky technice dají dnes i služební cesty vlakem či letadlem apod. Silnou motivací - to platí však především pro ty, kteří se rozhodli pro e-learning soukromě - je také absence časového limitu pro dokončení studia. Firmy si takový luxus nemohou dovolit.
> Můžete studovat při práci. Studium na kamenné škole často nelze skloubit s prací na plný úvazek. Student tak díky on-line studiu získává možnost vydělávat si dobré peníze a budovat kariéru. Z pohledu firmy to pak znamená omezení absence klíčových pracovníků na jejich pracovištích. Je to výhodné například pro trainee nebo manažery, kde firma nechce, aby absentovali v práci, ale zároveň potřebuje, aby se dále průběžně vzdělávali.
> Pracovník získá čas na rodinu. Může si rozvrhnout učení tak, aby se mu věnoval v jinou dobu, než se věnuje svým dětem. I to má motivační charakter.
Existují logicky i nevýhody
Ne vše je možné a účelné učit pomocí e-learningu. Například praktické návyky a manuální dovednosti - až na výjimky - nelze učit na dálku. Elektronické vzdělávání vyžaduje jiné přístupy než klasická výuka. Pokud se tedy klasické texty a postupy pouze „překlopí“ do elektronické verze, často se úspěch nedostaví. Velmi důležitou otázkou jsou i morálně volní vlastnosti studujících. Výzkum tisícovky manažerů, který provedla britská organizace Chartered Management Institute (CMI), zjistil, že technické a kulturní překážky brání například vyšším manažerům, aby plně využili možnosti on-line vzdělávání. I když oslovení britští manažeři mají neomezený přístup k internetu, dvě třetiny tráví on-line maximálně 30 minut řešením konkrétního úkolu.
Polovina respondentů se shodla, že ji od používání internetu pro práci nebo vzdělávání odrazuje velký počet vyrušení, s nimiž se setkává každý den. Čtvrtina pak přiznala, že postrádá motivaci k dokončení on-line kurzu. Více než sedm z deseti oslovených manažerů dává přednost vzdělávání tváří v tvář a necelá polovina považuje e-learning za ztrátu osobního kontaktu. Tedy motivace účastníků hraje nesmírnou roli.
Co dnes umožňuje technika
Současná technika skutečně ruší jedno omezení za druhým. Klasický e-learning přestává stačit, jedním z nových směrů je m-learning. V současné době je třeba získávat informace rychle, což v ohromné záplavě dat není vždy úplně jednoduché. Na kontinuální vzdělávání většinou není čas. Lze ale využít „prázdné“ chvilky, například cestou do práce anebo na služební cestu (pokud člověk neřídí zrovna auto) nebo při čekání na jednání. M-learning využívá při vzdělávání mobilní technologie, jako jsou kapesní počítače (PDA), mobilní telefony (MDA), mobilní komunikátory typu BlackBerry nebo Tablet PC.
O své slovo se hlásá i virtuální realita, jak jí mnozí znají například ze SecondLife. Za současný vrchol elearningu se považují takové kurzy, které používají řídicí vzdělávací systémy (LMS). Účastníci mají přístup do virtuální třídy, kde jsou umístěny organizační pokyny ke studiu, studijní materiály a nástroje pro komunikaci s vyučujícím. Právě větší zaměření na vzájemné propojení lidí - tzv. sdílené učení -je významným trendem v on-line vzdělávání. Díky počítačovým kamerám a mikrofonům lze navázat téměř skutečný osobní kontakt, ve virtuálním světě mezi sebou může komunikovat více lidí navzájem a tak dále. Virtuální svět pro účely vzdělávání dnes používají především IT firmy - například HP nebo IBM.
Kam kráčí e-learning?
V letošním roce budou mít podle Chief Learning Officer Magazine na firemní vzdělávání zásadní vliv tři trendy: > Vzdělávací programy pro řízení talentů. Obchodní poptávka po integrovaných řešeních řízení talentů bude mít letos největší vliv na firemní vzdělávání. Zaměří se zejména na oblast rozvoje vůdcovství, integrace nových zaměstnanců a rozvoje kariéry.
> Nové vzdělávání podle potřeb. Již v minulých letech se hovořilo o rychlém e-learningu, podpoře výkonnosti a neformálním učení. V tomto roce to však bude znamenat ještě větší bezprostřednost, personalizaci a důležitost.
- Samostatně publikovaný obsah. Asi 70 procent celkového objemu firemního vzdělávání probíhá prostřednictvím zkušeností z praxe. Znamená to, že nejlepší instruktory a vzdělávací zdroje mají firmy přímo ve svých řadách. Důležité je proto naučit se je efektivně sdílet.
Při všech třech trendech může e-learning sehrát důležitou úlohu.
A ještě jeden pohled do budoucnosti. Jak uvedl americký expert Marc Rosenberg v Learning Circuits - což jsou kvalitní stránky fungující pod záštitou Americké společnosti pro školení a rozvoj - odhaduje, že v následujících letech lze v oblasti e-learningu očekávat několik základních změn: > E-learning překročí stín elektronického školení. Do e-learningu je nutné zakomponovat nová řešení pro získávání informací a spolupráci, která se více zaměří na konkrétní role v zaměstnání. Půjde mj. o podporu výkonnosti přímo na pracovišti.
> E-learning se posune na pracoviště. Vzdělávací organizace se budou více zaměřovat na pracoviště než na třídy. Klíčovým trendem bude efektivnější práce již od začátku, nikoli nutnost vytváření vzdělávacích programů pro napravení špatně plánované práce.
> Smíšené vzdělávání (blended learning) se dočká obnovy. Pojetí smíšeného vzdělávání se bude v blízké budoucnosti rozšiřovat a zahrnovat kombinaci školicích (formálních) a neškolicích (neformálních) postupů vedoucích k větší efektivitě vykonávané práce.
> E-learning se více zaměří na znalosti. Katalogy elearningových služeb jsou většinou organizovány podle oborů (marketing, IT, leadership apod.), studijních plánů a kurzů. Problém je v tom, že nabízejí jen jeden způsob získávání znalostí - kurzy. Existuje ale mnoho jiných zdrojů znalostí, ke kterým by uživatelé e-learningu měli mít brzy přístup prostřednictvím znalostních databází.
> Technologie budou druhotné. Přestože tradiční elearning a s ním spojené technologie jsou důležité, do budoucna bychom měli o e-learningu a vzdělávacích technologiích přemýšlet jako o prostředcích, nikoli o strategii.
***
E-learning je skvělý pro okamžitý přístup ke znalostem a jako pomůcka při klasické výuce. Nicméně, e-learning pravděpodobně není nejlepším řešením pro vyvíjení některých dovedností, jako jsou umění naslouchat, vyjednávat, vést prezentace, atp. Jsou čtyři základní oblasti, ve kterých e-learning vyniká: 1. Zvyšování znalostí a uvědomění 2. Posilování znalostí, kterými žák již disponuje; umožňuje na ně nahlížet z více úhlů 3. Vytváření nových dovedností potřebných pro učení 4. Zvyšování motivace k učení Zdroj: www.educity.cz
Bylo zveřejněno: Finanční management | 21.2.2008 | rubrika: Trendy - řízení lidských zdrojů | strana: 51 | autor: -FM-
