CZ
Vypnout grafiku Tisk stránky
  • Změnit
    velikost písma

Celiakie

CELIAKIE.pdf

Co je celiakie?

Celiakie je dědičné autoimunitní onemocnění dětí i dospělých způsobené celoživotní nesnášenlivostí lepku (glutenu), resp. gliadinu (hlavní složky lepku), nikoli alergií na něj.

Lepek je hlavní bílkovinnou složkou obilek pšenice, žita, ječmene a ovsa. Mouka z nich představuje hlavní, a prakticky každodenní, zdroj lepku v běžné potravě, který ale celiakům škodí.

O rozvoji onemocnění nerozhoduje pouze genetika a přítomnost lepku v potravě, ale často také spouštěcí faktor. Tím může být virová infekce, dlouhodobý stres, ale třeba i těhotenství apod.

V České republice tímto onemocněním trpí každý čtvrtý až pátý člověk z tisíce obyvatel, ale jen asi 15 % z nich o svém onemocnění ví a lečí se s ním. Častěji postihuje ženy než muže, a to nezávisle na věku. K propuknutí onemocnění, resp. probuzení jinak němé formy celiakie, může ale dojít v kterémkoli věku, nejčastěji mezi 25. a 40. rokem života. Tehdy jsou však již prvními „příznaky“ až komplikace plynoucí z tohoto onemocnění.

Jak se celiakie projevuje?

Je známo a popsáno 5 forem celiakie, ale pouze 2 z nich probíhají se zřejmými příznaky. Obecně je lze rozdělit na příznaky střevní – typické, které jsou charakteristické pro klasickou formu celiakie a dětský věk, a mimostřevní – atypické, se kterými se setkáváme u všech ostatních forem a ve většině případů zejm. u dospělých.

· typické (střevní) - bolest břicha, nadýmání, průjmy, ojediněle i zácpa či zvracení, nechutenství; u malých dětí lze často pozorovat vzedmuté bříško

· atypické (mimostřevní) - předčasné řídnutí kostí, chudokrevnost, neplodnost u mužů i žen, úzkost až deprese, tzv. Duhringova herpetiformní dermatitida (oparu podobná vyrážka kdekoli na těle, zejm. v oblasti kloubů)

Velmi často je neléčená celiakie doprovázena úbytkem na váze až podvýživou a ztrátou vitální energie.

Jak lze celiakii diagnostikovat?

Od prvních potíží k diagnóze často uplyne řada měsíců i let.

Kdy, koho a jak testovat při podezření na celiakii je možné nalézt v Metodickém pokynu ministerstva zdravotnictví ČR „Cílený screening celiakie“ (2011) zaměřený na:

· jedince s určitým onemocněním (viz Vyskytují se spolu s celiakií i jiná onemocnění?)

· jedince s podezřelými příznaky (viz Jak se celiakie projevuje?; zejm. chronický průjem, hubnutí z nejasných příčin, chudokrevnost, předčasné řídnutí kostí, neplodnost, opakované potraty)

· jedince, jejichž blízcí rodinní příbuzní trpí celiakií (rodiče, sourozenci, event. i další členové rodiny)

Lékař nejdříve zjišťuje, jakého charakteru jsou pacientovi potíže, zda jsou vázány na příjem potravy, nebo zda obdobnými potížemi netrpí některý z členů rodiny.

Zjistí-li lékař některou ze skutečností, které by mohly svědčit pro celiakii, je provedeno vyšetření krve – stanovení protilátek proti tělu vlastním tkáním (tkáňové transglutamináze a endomyziu). Toto vyšetření již zpravidla provádí odborný lékař (nejčastěji gastroenterolog).

Posledním krokem při prokázání přítomnosti protilátek v krvi pacienta, je endoskopické vyšetření dvanáctníku (část tenkého střeva následující za žaludkem) a odebrání vzorku sliznice z něj. Změny sliznice (vyhlazení klků / nakupení lymfocytů) jsou pak mikroskopicky vyhodnoceny odborným lékařem (patolog).

Aby nedošlo k nežádoucímu zastření projevů celiakie na sliznici střeva, pacient by měl do doby, než je provedeno endoskopické vyšetření, konzumovat stále stravu s obsahem lepku (takovou, jako doposud).

Jak se celiakie léčí?                                                       

Celiakie je léčena formou klasických léčiv jen zřídka kdy. Obvykle pouze při tzv. celiakální krizi, refrakterní celiakii, při ulcerózní jejunoileitidě. Tehdy jsou pacientům podávána zejm. léčiva tlumící nepřiměřenou imunitní reakci (glukokortikoidy a imunosupresiva).

Léčbou první volby je ale bezlepková dieta. Pouze úplné a přísné vynechání potravin s obsahem lepku vede k úplnému vyhojení sliznice střeva, ústupu projevů celiakie a minimalizaci jejích komplikací. 

Co je bezlepková dieta?

Bezlepková dieta (BZLD) představuje úplné vyloučení lepku z potravy. Základem bezlepkové diety jsou proto brambory, kukuřice, rýže, pohanka, jáhly, sója a další luštěniny, zelenina a ovoce.

Běžná strava obsahuje 7-13 g lepku (za den). K vyvolání celiakie však stačí pouze 100 mg lepku denně, proto je za bezpečnou dávku považováno množství 20-50 mg lepku (= 10-25 mg gliadinu) za den.

Sortiment bezlepkových výrobků – pečiva, sladkostí, těstovin, kořenících směsí, mléčných výrobků, bezlepkových směsí na pečení apod. je na českém trhu pestrý a dostupný. Většinou je však jejich cena významně vyšší než u klasických potravin obsahujících lepek. Potraviny určené pro BZLD jsou vždy označeny symbolem přeškrtnutého klasu. Nařízení Komise evropských společenství rozděluje potraviny, nezávisle na tom, zda jsou vyrobeny z přirozeně bezlepkových surovin nebo z pšenice, žita, ječmenu či ovsa, na:

· bezlepkové (obsahují 2 mg lepku ve 100 g)

· potraviny s velmi nízkým obsahem lepku (obsahují ve 100 g méně než 10 mg lepku)

Z toho vyplývá, že konzumaci bezlepkových potravin lze považovat za bezpečnou, zatímco u potravin s velmi nízkým obsahem lepku je nutné množství lepku propočítávat a konzumovat je s obezřetností.

Přestože celiak konzumuje pouze BZLD, je nutné, aby pravidelně navštěvoval ošetřujícího lékaře – gastroenterologa. Ten monitoruje, často ve spolupráci s nutričním terapeutem, i stav výživy pacienta. Zjistí-li nedostatek některých živin, minerálů či vitaminů, navrhnou je doplnit vhodnými preparáty v podobě potravinových doplňků, potravin pro zvláštní lékařské účely nebo přímo léčivy.

Nejčastěji je nutné u celiaků doplňovat vápník, železo, vitaminy skupiny B, vitamin C a vitaminy rozpustné v tucích (zejm. vitaminy A a D).

Jaké potraviny jsou pro celiaka vhodné?

Vhodné jsou všechny přirozeně bezlepkové potraviny i polotovary připravené z nich. Důležité je též kontrolovat, zda potraviny neobsahují stopové množství lepku (*). Vhodné jsou:

· rýže (mouka, vločky, těstoviny, burizóny bez lepku, rýžová instantní kaše)

· kukuřice (mouka, krupice, lupínky, škrob)

· brambory (bramborový škrob)

· sója (mouka, krupice, tofu*)

· jáhly a proso (mouka, vločky, kaše), pohanka (mouka, chléb, křupky), amarant = merlík čínský = „Quinoa“ (mouka, křupky, těstoviny, bezlepkové instantní směsi)

· luštěniny (hrách, fazole, mungo)

· maso a uzeniny (šunka od kosti a speciální bezlepkové uzeniny)

· ovoce, zelenina vč. ořechů a semen

· mléko a mléčné výrobky (dle snášenlivosti laktózy nebo bílkovin kravského mléka)

· dochucovadla (majonézy ze sójové mouky, tofu*, kysané smetany nebo jogurtu, doma vyrobený rajský protlak, všechny základní druhy koření)

· sladidla (cukr, pravý včelí med, umělá sladidla)

Výběr potravin musí být též přizpůsoben dle případné alergie či nesnášenlivosti dalších surovin nebo potravin z nich připravených (mléko – laktóza / bílkoviny kravského mléka, vejce, sója, ořechy atd.).

Jakým potravinám by se měl celiak vyhnout?

Jedná se zejm. o potraviny, kde byla jako základní či doplňková surovina použita pšeničná, žitná, ječná nebo ovesná mouka. Patří sem:

· pečivo slané i sladké (chléb, rohlíky, koláče, ...)

· cukrářské výrobky (dorty, zákusky, sušenky, oplatky, piškoty, …)

· plněná čokoláda nebo bonbóny, nugát, karamelky

· těstoviny vaječné i bezvaječné, knedlíky a kaše (krupičná, případně ovesná)

· instantní polévky a omáčky, kořenící směsi, výrobky z brambor (knedlíky, bramborák), některé masné produkty (např. jitrnice, prejt, atd.)

Celiak by měl být při výběru potravin obezřetný a cíleně vyhledávat bezlepkové potraviny. Lepek může být totiž obsažen i tam, kde by jej konzument nečekal, např. v pudinku, hořčici, kečupu, zmrzlině, jogurtech apod.

Jak by mohl vypadat jídelníček celiaka?

Pestré a vyvážené složení BZLD u celiaků, kteří jsou častěji ohroženi rizikem poruchy vstřebávání živin, je klíčovým bodem v jejich léčbě. Kromě základních živin (cukrů, tuků a bílkovin) by měla být BZLD bohatá na vitamíny, minerály i stopové prvky.

Je vhodné konzumovat menší porce v pravidelných, 2-3 hodinových, intervalech. Jídelníček celiaka by pak mohl vypadat např. takto:

· snídaně: bezlepkový chléb, margarín, sýr 30%, čaj

· svačina: banán, jogurt bílý (bez obsahu složky s lepkem, např. müsli)

· oběd: hovězí polévka s rýží, plněné bezl. bramborové knedlíky, dušené zelí nezahuštěné

· svačina: bezlepkový celozrnný pohankový chléb, bílá káva (bez obsahu složky s lepkem)

· večeře: pečené rybí filé, brambory, hlávkový salát; ev. druhá večeře: jablko

Vyskytují se spolu s celiakií i jiná onemocnění?

U pacientů s celiakií se nezřídka (až 3x častěji než u jinak zdravých osob) setkáváme i s dalšími autoimunitními onemocněními, např. autoimunitní zánět štítné žlázy (> 10 %) a diabetes mellitus 1. typu (≈ 4 %). Mezi další často současně se vyskytující onemocnění patří též např. sklerotizující cholangitida, primární biliární cirhóza, systémový lupus erythematodes, mikroskopická kolitida a další.

Často celiakii doprovází i různé potravinové alergie.

Existují komplikace neléčené celiakie?

Mezi nejčastější komplikace neléčené celiakie, které jsou někdy až „prvními“ signály onemocnění, patří zejm. předčasná osteoporóza, anemie, neplodnost či poruchy prospívání. V důsledku neléčené celiakie se může rozvinout i tzv. refrakterní celiakie, kdy je již třeba podávání léčiv, nejč. glukokortikoidů. Dále sem patří tzv. hyposplenismus úzce spjatý se zvýšenou náchylností k infekcím, a v neposlední řadě patří mezi komplikace neléčené celiakie i zvýšené riziko zhoubného nádorového bujení.

Je možná prevence celiaka?

Přestože je celiakie geneticky podmíněným onemocněním, i zde existují určité formy prevence jejího propuknutí.

· Kojení - čím déle a čím častěji je dítě kojeno, tím nižší je riziko propuknutí onemocnění.

· Zavedení malé dávky lepku do stravy již v prvním roce života dítěte - konkrétně ne dříve než ve 4., ale ne později než v 7. měsíci života. Přičemž by se mělo podání malé dávky lepku v tomto období zopakovat.

· Očkování proti rotavirům - virům, které jsou nejčastějšími původci střevních zánětů u dětí. Tato metoda ale nebyla zatím ověřena v praxi.

Co o celiakii napsali odborníci?

· FRIČ, KEIL. Celiakie pro praxi. Med. praxi 2011 

· www.solen.cz/pdfs/med/2011/09/03.pdf

· FRIČ, NEVORAL. Cílený screening celiakie. Interní Med. 2009www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/11/02.pdf

· KOHOUT. Diagnostika a léčba celiakie. Interní Med. 2006www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/07/03.pdf

· KOHOUT, PAVLÍČKOVÁ. Celiakie: víte si rady s bezlepkovou dietou?. Forsapi, 2010; ISBN 978-808-7250-099.

· FRIČ, MENGEROVÁ. Bezlepková dieta a rady lékaře. Medica Publishing, 2009; ISBN 978-80-85936-62-9.

Užitečné rady můžete najít i na internetu…

· Sdružení celiaků České republiky → celiac.cz a Společnost pro bezlepkovou dietu → celiak.cz

· Klub celiaků: Praha celiac.cz, Brnoklubceliakie.cz, Ostravaceliatik.webnode.cz, Plzeňplzensticeliaci.wbs.cz, Jižní Čechyceliakie-jih.cz, Litoměřicecelia-zbl.cz/klub-celiakie-litomerice-o.s

· Poradce pro bezlepkovou dietu a celiakii (Ing. Iva Bušinová)

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost, dle nejlepšího svědomí autorů.

© Institut klinické a experimentální medicíny 2015 - 2016. Všechna práva vyhrazena.

Created by ARSY line

Pro zaměstnance

Intranet
Pošta
Strava
Varování

Zavřít

Tyto internetové stránky používají soubory cookie Více informací zde.

Souhlasím