Angiografie koronárních cév se provádí nejčastěji při hospitalizaci, naše pracoviště však nabízí provedení tohoto vyšetření i v plně ambulantním režimu. Více se dozvíte zde.
Proč Vám navrhujeme toto vyšetření?
Na základě Vašich potíží a provedených testů je indikováno angiografické vyšetření srdce ke zjištění druhu a závažnosti jeho postižení a dále pak ke stanovení nejvhodnějšího způsobu léčby. Nejčastějším důvodem k vyšetření je detekce tzv. ischemické choroby srdeční (ICHS), která vzniká především v důsledku kornatění neboli aterosklerózy věnčitých tepen (obr. č. 1) a je nejvýznamnějším a nejčastěji se vyskytujícím srdečním onemocněním, které je příčinou téměř poloviny z celkového počtu úmrtí.
Dalším důvodem ke katetrizačnímu vyšetření jsou vrozené a získané vady (především postižení srdečních chlopní) a některá jiná vzácnější onemocnění, kde angiografie je pouze součástí komplexního vyšetřovacího programu.
Podle charakteru nálezu je možné, že zcela postačí medikamentózní léčba, může se však stát, že Vám navrhneme katetrizační nebo operační řešení Vašeho onemocnění.
Z vyšetření též může vyplynout, že i přes stávající podezření máte srdce zdravé, a tudíž žádná další zásadní opatření nejsou třeba.
Provedení vlastního vyšetření
Nejčastějším přístupem pro katetrizační vyšetření je pravé tříslo, kde se sonduje stehenní tepna. Na základě rozhodnutí katetrizujícího lékaře lze vyšetření provést také palcovou (radiální) tepnou na zevní straně zápěstí. Méně často užívanými možnostmi jsou levá stehenní tepna z levého třísla a ostatní tepny horních končetin (nejčastěji pravé) – malíková (ulnární) tepna na vnitřní straně zápěstí, loketní tepna v oblasti loketní jamky a na paži pak tepna pažní (obr. č. 2).
Před vpichem je provedeno místní znecitlivění, takže další průběh vyšetření je nebolestivý. Po napíchnutí tepny je do ní zavedena tenká cévka (katétr) z umělé hmoty (obr. č. 3), která je posuvným pohybem přes hlavní tepnu (aortu) dopravena až k příslušným srdečním oddílům. Pokud bude provedeno vyšetření věnčitých neboli koronárních tepen (zásobujících srdeční sval), tedy selektivní koronarografie, pak katétr bude zaveden postupně do ústí levé a pravé věnčité tepny, do nichž pak bude vstřikována kontrastní látka s cílem jejich zobrazení pomocí speciálního rentgenového přístroje (angiolinky). Tento přístroj bude během vyšetření kolem Vás jezdit do různých poloh, aby tepny mohly být zobrazeny z různých úhlů. Cílem tohoto vyšetření je precizní posouzení přítomnosti, počtu i umístění zúžení (popřípadě i uzávěrů) věnčitých tepen a stanovení druhu a rozsahu jejich rekonstrukce. Při vyšetření levé komory srdeční (levostranná ventrikulografie) nebo hlavní tepny (aortografie) je kontrastní látka vpravena do těchto příslušných oddílů a vyšetření je spojeno s pocitem horka, které se z hrudníku šíří do horní a následně pak dolní části těla. Tento pocit trvá kolem 10 sekund a poté rychle ustoupí.
Poslední dvě vyšetření nejsou vždy nezbytná a jejich provedení závisí na rozhodnutí ošetřujícího nebo katetrizujícího lékaře.
Jaké mohou být komplikace výkonu?
Hned v úvodu je třeba uvést, že vyšetření není zcela bez rizik, nicméně v rukou zkušeného katetrizujícího lékaře se jedná o metody bezpečné a výskyt komplikací se pohybuje řádově v desetinách procenta.
Přecitlivělost na kontrastní látku, která může vést k vážnému postižení orgánů, či dokonce smrti, je velmi vzácná a její vznik je redukován premedikací, tedy protialergickou přípravou před výkonem. V případě jejího vzniku máme k dispozici všechny prostředky k tomu, aby situace byla co nejefektivněji řešena.
Závažné (život ohrožující) komplikace, jako je tvorba krevních sraženin, rozsáhlý krevní výron v místě vpichu vyžadující krevní transfúze, poškození nebo uzávěr cév, infarkt myokardu, mozková mrtvice s následným ochrnutím, popřípadě úmrtí, jsou rovněž velmi vzácné. Povšechně vzato, rizika jsou zanedbatelná ve srovnání s terapeutickým přínosem tohoto vyšetření. K významné redukci komplikací můžete přispět i Vy sami, budete-li informovat přijímajícího nebo katetrizujícího lékaře o výskytu některých přidružených onemocnění: například o tendenci ke zvýšenému krvácení (např. při drobných poraněních nebo zákrocích - trhání zubů), užívání léků snižujících krevní srážení (Warfarin, Pelentan), alergii (např. senné rýmě), přecitlivělosti na léky (především jód), potraviny, náplasti, vyskytla-li se u Vás při dřívějších kontrastních rentgenologických vyšetřeních vyrážka nebo jiná komplikace, máte zvýšenou funkci štítné žlázy.
Po výkonu
Katétr je odstraňován z tepny ošetřovatelským personálem zpravidla několik hodin po výkonu, po poklesu účinnosti protisrážlivých léků, které jsou během výkonu rutinně podávány. Po vyjmutí katétru je tepna manuálně stlačena asi 15 minut a následně bandážována elastickým obvazem na dobu 8 -10 hodin. Během této doby se poraněné místo na tepně uzavře, je však nutno dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech s nataženou nohou na straně vpichu. Zjistíte-li přes všechna opatření známky krvácení, projevující se nejčastěji jako pocity tepla, vlhka nebo bolesti v postiženém místě, brnění nebo necitlivost dolních končetin „(zvláště pak prstů), ihned informujte ošetřovatelský personál a lékaře.
Bližší pokyny k chování po tomto výkonu s ohledem na délku klidu na lůžku Vám podá ošetřující lékař.
Zde je možné si stáhnout formulář informovaného souhlasu s prováděným vyšetřením.
